Totální endoprotéza kyčle

Po operaci jsem jela domů, žádný RÚ, dvakrát instruktáž na ortopedii jak a co cvičit a po půl roce bych měla jet teď v červnu do lázní.

Zdravím vás všechny!
Marie, já jsem vlezla dnes na diskusi protože jsem chtěla poradit Daniele ještě ono "žebradlo", pomocník k nezaplacení.Já mám lehounkou reklamní tašku a nedala jsem bez ní po bytě ani ránu!Ven malou taštičku od Vietnamců s plno kapsami.Skutečně najednou má člověk málo rukou, s FH a nějakou další taškou se chůze úplně rozhodí a je to o zakopnutí!
Už dříve jsem popisovala své zážitky, ale teď je tu nová parta čekatelek:-)))tak ještě znovu.Pamatuji totiž, jak jsem hltala každou informaci, ale Jitko, právě to, že o všem píšeme, je pro dodání odvahy, ne aby ses bála :-)))všichni jsme to přežili a těšíme se konečně z chůze bez bolesti!
Můj průběh byl tento:artroza IV.stupně pouze v levé kyčli.Operace v celkové narkoze, aneteziolog mi vysvětlil výhody epiduralu a já s ním souhlasila a podepsala jsem epidurala.(Během posledních 5 let jsem měla 3 několikahodinové vnitřní operace v celkové narkoze, vysvětlil, že epidural je šetrnější).Jenže dva anesteziologové mi ho nakonec nenapíchli, prostě něšlo propíchnout chrupavku, čím starší tím pevnější).takže jsem měla celkovou.Domů jsem jela sanitkou z MB 7. den a stehy vytáhli v Praze ambulantně na ortopedii 11,den.
Takže, již ten 11.den mne vezl manžel autem.nasoukala jsem se na zadní sedadla,operovanou nohou u polstrování, zády jsem se opřela o polštářek o dveře, mezi koleny další polštářek a jednou rukou jsem třímala sedadlo a druhou opěrku hlavu přede mnou...ale absolvovala jsem to a jela jsem tak za 14dni na kontrolu k ortopédovi a hned za dva dny nato pro vánoční kapry a na vánoční nákup...tedy měsíc po operaci.Na tom zadním sedadle jsem jela ještě 2x na kontrolu i na návštěvu, takže jde to!teprve po třetím měsíci jsem se přesunula jako spolujezdec, peřinku pod zadek a druhou za záda a opěradlo na pololežato.Po čtvrtém měsíci už jen polštářek za záda.Bez problému.
Auto neřídím, ale kamarádka musela jet na kontrolu sama a jela po čtvrtém měsíci ze Slaného do Prahy...

Všechny Vás zdravím.Všechny příspěvky jsou zajímavé a poučné.Za měsíc mě taky čeká operace,celou dobu jsem byla v klidu,ale nervozita už pomalu začíná.Jsem ráda,že se alespon tady dozvíme co nás čeká,na co se máme připravit.Většina z Vás je z Prahy a okolí,nemáte někdo zkušenost jak to chodí s operacemi,pooperační péči,rehabilitacemi,lázněmi apod.na Severní Moravě?Kde jsou dobří operatéři?Opravdu čím víc se to blíží,tak tím víc mám obavy jestli zrovna ta má nemocnice je ta pravá.Je škoda,že nikde nenajdeme aktuální informace o úspěšnosti jednotlivých nemocnic u těchto operací.
K Bětce:taky se "bavím" s FH,mám je abych si ulehčila při chůzi od bolesti,ale spíš nevím co s nimi.Mám pocit že mi stále překážejí,dneska jsem přišla na to,že FH a déšt nejdou dohromady(co s deštníkem?).Je hodně úkonů,které nám pokud nemáme problémy připadají strašně jednoduché,samozřejmé.

Danielo, tak to se ta sedačka na vanu bude určitě hodit.
Ohledně toho epidurálu - to člověk opravdu nevnímá tak jak by to bylo normálně. Vše jsem sice slyšela, pozorovala hodiny,mluvili na mě,... Když to někomu vykládám, tak jen kroutí hlavou ale na sále to vůbec nepřijde, člověk je oblbnutý:-))). Vůbec se toho bát nemusíš.
Tu cévku zavádějí před operací a měla jsem ji 3 dny. Byla jsem operována v pátek, v sobotu dopoledne mě převezli z JIP na normální pokoj. V SO a NE nebyla v nemocnici rehabilitační sestra, tak jsem šla z postele až v pondělí. To už mi vytáhli cévku a začala jsem pomalu chodit.
Mě bolely kyčle už hrozně dlouho obě dvě, ortopéd mě posílal stále na rehebilitace, které byly k ničemu. Tak jsem změnila ortopéda, ten mě poslal na rentgen a zjistil artrozu 3-4 stupně a hned jsme se domluvili na TEPce. Ještě jsem si mohla vybrat, kterou nohu chci udělat jako první :-). Po první TEPce se mi ta druhá noha trochu zklidnila a až v posledním roce to bylo dost nesitelné, jak jsem uhýbala bolesti, tak jsem začala dost viditelně kulhat, takže jsem se odhodlala. Už byla v dost katastrofálním stavu.
Já jsem taky hodně zvyklá na auto a hodně jsem jezdila na kole. Pěšky jsem moc nechodila. Po operaci mi auto taky dost chybělo. Jako spolujezdec jsem jela asi po třech týdnech a řídila jsem po 3 měsících. Z nemocnice jsem jela sanitkou v leže domů, z domu do RÚ zase v leže sanitkou. V RÚ dávali propustky na víkend domů, to už jsem jela autem.

Maruško,mám doma vanu ne sprcháč i když si sprchu mohu taky zavěsit,ale je mě to houby platné,když do té vany se stejně dostat musím.Na chatě máme oboje tak tam to bude bez problémů.Ještě k té narkoze.Asi se nechám uspat ať nic nevím,až tam budou vrtat a bušit.Probudím se a bude po všem.Po operaci zavádí cévku,nebo se to zvládne na mísu?Jinak myslím,že v Praze hned nepřeváží do RÚ.Propustí domů a potom se na rehabilitaci dochází.U mě to s těma kyčlema bylo moc rychlí.Neboleli mě jak byl rok dlouhej.Občas asi tak jako každýho,ale to byly jen chvilky.A najednou hrozný bolesti a rup,snímky a artroza 3-4 stupně.Bez veškerých dřívějších příznaků.Ještě že nemám osteoporozu to by mě tam TOP asi blbě držela.

Tak teda děvčata Bětko,Maruško,Alenko to je informací,až se mi z toho točí hlava.Teď jsem volala praktické lékařce ohledně těch pomůcek a řekla mě,ať se u ní zítra stavím,že mě vše co potřebuji ze zdrav.potřeb napíše už teď,že se alespoň naučím s tím zacházet před operací a podle vyjádření ortopeda je to jasné,takže už i teď si v něčem ulevím.Tak jsem jí nahlásila všechny ty věci co jste mě tady napsaly,včetně sedačky na vanu a v ničem neviděla problém.Docela jsem "zírala",protože oni jsou moc opatrní něco napsat po operaci natož před.Dlouhé lžíce už mám dávno doma i na chatě,batoh a ledvinku též."Žebradlo si ušiju.Teď řeším to otočné kancel.křeslo a madla.Zdá se,že to nebude problém.Mě bude asi ze všeho chybět auto.Jsem na něm docela závislák.Při představě,že bude stát a já budu čekat až někdo dorazí domů,aby mě odvezl a to ještě při nejlepším za dva měsíce po TOP tak to mě docela dost vadí.Ani nevím,jak vás děvčata "transportovali" z nemocnice.Zda se musí sanitou,nebo to jde s polštářem pod zadkem v pololeže autem.Napište mi.

Jitko, ničeho se neboj!!! Já mám již dvě TEP, první asi 7 let a druhou půl roku. Ohromně se ti uleví. Poprvé jsem byla v nemocnici 5 dnů, stehy mi tahali u obv. lékaře, potom asi tři týdny doma a měsíc v RÚ. Podruhé jsem byla v nemocnici 1l dnů, po vytažení stehů jsem jela na týden domů a potom do RÚ. Tam jsem byla týden, měla jsem to dobře rozcvičené, tak nebyl důvod k delšímu pobytu. Dále jsem cvičila doma cviky, které jsem se naučila. Někdo jezdí do RÚ už přímo z nemocnice. Je to asi hodně individuální.
Člověk je po operaci sice určitým způsobem omezený, ale je po bolesti!!!! a vše se dá zvládnout:-).Každým dnem od operace je to lepší a lepší. Mě třeba úplně nejvíc vadilo spaní na zádech ale i na to si člověk zvykne a vlastně už třetí den v nemocnici jsem si mohla lehnout na bok (s polštářem mezi nohama).
Co se týče narkozy, já byla umrtvená vpichem do páteře, při první operaci jsem to stejně celé prospala a nic si nepamatuju a podruhé jsem byla vzhůru ale člověk je tak nějak oblbnutý, že mu je to tak nějak všechno jedno,...:-)Nemusíš se bát ani bolesti po operaci, žádná není. A kdy tě to čeká? operace?

ahoj holky, jak vás tady tak poslouchám, tak se začínám opravdu bát. Také se chystám na operaci kyčle a mám strach. Chtěla bych se zeptat, jak dlouhý pobyt je v nemocnici celkem i s regabilitací a jak je to s narkozou. Jestli je celková, nebo s umrtvením vpichem do páteře...

Danielo, všehny rady, co tu dává Bětka a Alena jsou velice dobré. Ještě bych to doplnila - měla jsem předepsaný nejen nástavec na WC ale i sedačku na vanu. Je to taky výborná věc. Pokud nemáš doma sprchový kout, tak si ji nech rozhodně předepsat!! Taky jsem si ještě před operací pořídila batoh na záda a ledvinku. V ní nosím všechny drobné věci, které potřebuji při ruce (mobil, peníze, doklady,...) a na doma jsem si ušila "žebradlo". To je taková obyčejná taška s jedním delším uchem, které se dá přehodit přes hlavu. Na doma je to taky výborná věc, můžeš v ní přenášet různé drobnější věci. Člověk zjistí až po operaci, že s tím přenášením čehokoli je problém :-).
V RÚ, kde jsem byla já, tak měli přímo prodejnu zdravotnických potřeb a mimo jiné tam měli i tu dlouhou lžíci i lžíci s chňapkou, protiskluzové podložky do koupelny,...

Bětko, s těma tkaničkama - škoda, že jsem to nevěděla dřív,... Botasky jsem nazouvala zavázané :-).

Nesmí se také dávat kolena moc od sebe, vlastně optimálná vzdálenost je na šířku toho polštáře, většinou jsem v polosedu měla do 20 cm.

Danielo, ještě k těm zakázaným pohybům, když jsem to již nakousla.Takže:hluboký předklon, točivé pohyby na operované noze(ono "točíme se za zdravou nohou" dodržuji dodnes).První měsíce doporučují převážně ležet, když tak polosedět-hlídat si, aby špičky u nohou směřovaly k sobě-vyjde z toho nakonec stejně kolmo, ale nesmé směřovat od sebe ven.Pokud se vstává, převrací dát si abdukční hranol(dostane se v zdrav.potřebách, já si ho udělala z kusu pevného molitanu) či polštář mezi kolena.Pokud se leží na neoperovaném boku, polštář tam nechat!!měl by být mezi koleny až mezi kotníky!Kolena se nesmí při žádném pohybu dotýkat, vždy je mít nanejvýše cca 10cm u sebe.Měla jsem přes přikryvku ještě na nohou deku(byla zima), nikdy jsem si ji nerovnala tak, že bych se v sedě natáhla a rovnala.Pokud jsem to nezvládla pomůckami, tak jsem raději vylezla z postele, srovnala deku a opět zalezla.Natahovat se nesmí!!V nem. a na ortopedii ukáží cviky, cvičila jsem zprvu každým 5x, teď jsem jich(tady na diskusi také)objevila mnohem více a cvičím každý 10x.pamatuji, že jsem měla ztuhlé prsty u nohou,ale protože jsem věděla, že s nimi jinak dobře hýbu, tak jsem si je procvičovala každou chvíli, dobré na prokrvení.Jak píše Alena, také jsem měla židli s područkami, z počátku vstát i s FH nejde lehce, nutnose opřít.Já měla židli doslova zaparkovanou ze dvou stran mezi zeď, z jedné mezi parapet u okna a před sebou stůl, měla jsem strach, aby mi po parketách neujela.Jinak se "pobaví" neustálým sbíráním FH ze země, padají a padají a dokonce jsem si udělala i modřinu....Jak říkám, všude jsem hlídala, kde je zaparkuji...tak ahoj, jdu přesazovat kytky na zahrádku :-)))a FH si dnes po dlouhé době vezmu na delší pochůzku:-)))))tak už se na operaci těš!K operacím zásadně přistupuji, že s ena ně těším, že to MUSÍ být po nich přece lepší!!

Tak jsem si ještě vzpomněla-po operaci hlídají srážlivost krve, dostaneš sebou pravděpodobně i domů recept na prášek Walfarin.Já jsem přijela domů snad jediný týden zimy, kdy bylo náledí.takže mi obvodní dr.sama nabídla číslo na zdravotní pochůzkovou službu HOME CARE, je to normálně hrazené pojišťovnou(nic se neplatí) a jezdila mi sestra nabírat krev a asi za čtyři dny byl výsledek, který jsem telef.hlásila obvodní dr.Byla to úžasná pomoc, než se štrachat do schodů hned první týden a pak ještě několikrát na středisko, navíc mezi nemocné....Ty jsi také z Prahy,viď? fungují po celé Praze, vozí to do laboratoří na Žižkov.Tak, pokud budeš brát Walfarin, domluv se s obvodní, je to normální služba.Ovšem tady psali někteří, že ani po opuštění nemocnice, hlídáni na srážlivost nebyli.

Ještě jsem sem před spaním vlezla.Já jsem se asi špatně vyjádřila.Prostě postel(válendu) mám stále tu samou, standartní výška, ale na matraci jsem položila ten molitan, takže ulehání a hlavně vstávání je pro kyčel mnohem opatrnější, právě se nesmí první měsíce sedat do nízkých křesel atd.Možná, že bys ani ten nástavec na WC nepotřebovala, právě, že nedosedáš z větší výšky...stejně nohu budeš mít nataženou!
Ničeho se neboj, postupně si vše sama otrkáš, určitě budeš bez francek chodit!Spíš přemýšlej, co by tě mohlo po návratu z nemocnice zaskočit, protože pak na nějaké shánění a dokupování věcí nějaký čas nebude příležitost.Jsem ráda, že se hodila rada s vytahováním jazyku u bot, já to používám dosud(5 a půl měs.po operaci), jinak už dělám vše sama.
Do nemocnice na trénování chození jsem měla "botasky", prostě ne pantofle s volnou patou.Tak mi to řekli.
Řeknu to asi takto-rozhodně ti nebudu rozmlouvat, že se nemůže kloub vyhodit!Ale, pokud je to dobře udělané a člověk NEUSTÁLE myslí na zakázané pohyby, tak se to ohlídá a vazy mezitím obrostou a sesílí!
Syn mi koupil na vánočních trzích šikovnou věc, ale nevím, kde by se teď sehnala.Dlouhá lžíce na boty a ta má současně takovou chňapku na podávání věcí.Jednak mi stále něco padalo...a jednak jsem si i prodloužila ruku na podávání vedle sebe.Ale určitě se dostane ten podavač zvlášť, myslím v zdravot.potřebách.
Zakázané pohyby:hluboký předklon, točivé pohyby.Ale rehabilitace jsou hned v nemocnici a tam vše řeknou, vysvětlí a ptej se!V nemocnici dávají mezi kolena tzv.abdukční hranol, doma ho nahradí klidně polštář-při vstávání a převalování nutný!nbeoj!Vše se zvládne!

Jestli se můžu zapojit do diskuse. S výškou postele to Danielo nepodceňuj. Já jsem si zvedla výšku ještě jednou matrací /18cm/ a aby to nebylo tak měkké, dal mi muž mezi obě matrace v oblasti "dolních zad" dřevěnou polici ze šatní skříně. Lépe se mi vstávalo. Nástavec na záchod je také nenahraditelný!! Řekla jsem si o předpis přímo ošetřujícímu lékaři v nemocnici a bez problémů mi to napsal. Pouze si musíš zjistit typ záchodové mísy "rozměry". Je to nástavec s poklopem přímo na mísu, prkénko se musí sundat. Mě to šel vyzvednou muž, tak nevím, jestli se ho ptali ve zdravot. potřebách na moji výšku, ale mám dojem, že existují dvě velikosti na výšku nástavce. Dá se i koupit, ale stojí kolem 1500,- Kč a máš na tuto pomůcku po operaci nárok. Co mi ještě usnadňovalo život těsně po operaci byla otočná židle od počítače. Nejprve jsem zkoušela sedět na obyčejné židli vyslané polštáři, ale pak mě napadla ta počítačová otočná. Jednak se dá nastavovat výška /v křesle sedět nebudeš!!/ a dobře se z ní vstává opřením o područky. Dívala jsem se z ní na televizi, pletla a snadno se podle potřeby otáčela. Pak si ještě připrav brýle na šňůrku na krk a hlavně mobil na řemínek na krk.

Bětko to jsi mě teda dostala.Něco o posteli jsem zde někde četla,ale že ji musím zvednout to mě jaksi nedocvaklo.Jak ji máš teda teď od země vysoko včetně toho molitanu?S tím očkem na botasce je bezva nápad.Já už se teď ohýbám jen tak tak a funím u toho jako prasátko u žlabu.Tak jsem to hned udělala a funguje to super.Mám několikery botasky na tkaničky,troje jdou nazouvat se lžící zavázané,ale koupila jsem si ještě dvoje na sucháče ty se dají také dobře nazout.Já teda měřím 160cm,takže mě to automaticky nedají,ale buď mě to napíše můj ortoped,nebo si ho koupím.Přece jenom to budou dvě nohy,tak to asi dobře využiju.Holka jenom mám strach jestli ještě někdy budu chodit bez francek,nebo bez hůlky.Říkají,že když člověk není tlustý tak to lépe snáší tak nevím.Já mám 58kg a cpu se ale nepřiberu.Jsem moc ráda,že mě dáváš informace,hned to s předstihem budu realizovat.Taky se bojím jestli mě to nevyskočí,když třeba nevědomky udělám blbý pohyb,to se musím předem všechno naučit.No abych ti pravdu řekla jsem z toho všeho jelen.Za každou radu ti moc dík.

Danielo, máš promyšleno, jak zvedneš výšku "ležení"?Určitě nelze si lehat a hlavně vstávat z normální výšky lůžka.Koupila jsem si molitan asi 12cm vysoký, rozměr průměrného lůžka, v Bauhausu, cca 1100Kč.Ušila jsem si na to bavlněný potah.
A dobrá finta, kterou mi vymyslel manžel je:jazykem od "botasek" provlíknout kousek např.tkaničky do bot, udělt takové očko, aby se zahnutým koncem dlouhé lžíce na boty mohl jazyk krásně vytahovat!
Měřím 170 cm, takže mi ještě v nemocnici na pojišťovnu dali nástavec na prkýnko od záchodu(menším vzrůstem nedávají),tak se tam o něj případně hned hlas, nebo ať dr.pak hned napíše předpis pro Zdravotnické potřeby.

Ivko díky za další informaci.Jak dlouho na operaci od objednání čekáš?Lenko,každá informace o nemocnicích ze zkušenosti dobrá.A je jedno zda jsi tam byla s kolenem a ne s kyčlí.Informace o ortopediích není nikdy dost.Já mám hrůzu,že musím na obě i když postupně,ale když tady čtu jak se člověku uleví tak ty 2-3 měsíce než budu zase fit musím vydržet a duševně se pak připravovat na tu druhou.Informace a hlavně rady mě moc pomáhají,ale to asi každému kdo zatím trpí a čeká.Něco už trénuju např.navlékání ponožek.Holky napište co vám předepisovali před operací za léky proti bolesti.Hlavně ať vám to zase dobře chodí.

Právě, že jsem lezla jako první tou operovanou....z druhé strany byla jen úzká ulička

Bětko mi jsme tam to madlo neměli tak to šlo, ale máš pravdu aji nalízání na postel to byl výkon, ale jak jsem lehla tak jsem funěla jak drak.Záleží aji z které strany nalízáš na postel a kterou máš oper.nohu.

nám taky obinadlo nedali a ani nedoporučovali, musela jsem si pomáhat a dodnes to tak dělám, chodidly. Na ponožky používám návlek, který je moc prima, zakoupen ve zdravotnických potřebách, návlek strčím do ponožky, nechám ho na zemi, je na delších šňurkách, a pak tam strčím nohu a návlek vytáhnu a ponožka je navléknutá bez problémů.