Totální endoprotéza kyčle

Tak jsem dnes získala informaci od endokrinoložky(velmi dobré, mám k ní důvěru), pokud se někdo léčí se štítnou žlázou(jedno zda jde o sníženou či zvýšenou funkci)NESMÍ se jít na jodizované koupele či do solné jeskyně, prostě nic, kde je jod navíc.Právě v nabídce např.Bohdanče či jiných pohyb.lázní jsou tyto procedury.Takže-nahlásit dr.při příjmu a trvat na tom, aby je nepředepsala.

Pro Jindru:na okna se taky chystám (3měs.po TEP,protože můj drahý se k tomu jaksi nemá. zkusím jedno a uvidím. Bydlím v paneláku tak umyju balkonový, to je schůdnější a uvidím.Ale to největší obývákový drahému nechám,aby si nemyslel že už nemusí nic dělat. Stejně už dělám všechno.Na postel lehám úplně klasicky jak zdravý člověk, vůbec nemám zábrany. NO a na kole už můžu, ale mám také jaksi strach.Přitom jezdím celý život, ale jak píšete, je tam strach i blok.

A co takhle okna, už jste některá dělala anebo lezení po schůdkách při sundávaní a nandávání záclon? To si asi ještě budeme muset počkat, že?

ještě jsem vlezla před spaním na diskusi a jak si normálně sednu(teď pololežím s noťasem), tak hned vyzkouším, jestli mám také tak dlouhé ruce, jako Vladimír :-)))
Ještě k řízení-neřídím, takže nemám zkušenosti, ale už je tu více lidí, kteří se k řízení okolo tří měsíců vrátili.Jako spolujezdec mám za zády polštářek, abych tak nezapadla do sedadla.
Já jsem zase zapomínala dříve FH v autě a šmejdila jsem s vozejkem po Globusu, načež jsem se vyděsila, kde je mám...
Zahradu jsem sekala už dávno a právě dnes také, samé vyhýbání stromkům, do kopečka, z kopečka.Jak je vidět, také jeden z návratů do normálu.
Jindro, myslím, že okolo 3.měsíce jsem se do postele už snožmo vyhoupla.V nemocnici s fáčem, doma zpočátku pomocí podebrání druhou nohou.
Nordic walking by byl můj sen, ale zítra si zachodím, spíše zalítám, za klučečími dvojčaty(16 měs.vnuci) :-)))
Jejich golfáče a kočár vnučky-to byla perfektní náhrada FH!
Záda cítím, když delší dobu dřepím např.u TV, pak toužím po ripstolích, na kterých bych se natáhla, není to bolest, ale připadám si taková sražená :-)))V kyčli mne nebolelo a nebolí, tříslo dříve, ale kratší dobu.Ještě si vzpomínám, že mne na té operované noze nejvíce bolely "díry" po drenech...cítila jsem to místo ještě minulý měsíc.
Tak dobrou noc všem!
Zato mám zpestření, musím ráno rozcvičovat prsty u rukou, potvory jsou nějak zatuhlé ...

Možná mám jen dlouhé ruce :-) Když sedím a levou rukou se venkem chytnu pod levé koleno, tak si pravou rukou dosáhnu na levou špičku bez toho, abych se ohýbal přes 90 st. K tomu uléhání - Když jsem týden po operaci přešel na rehabilitační oddělení, tak první co bylo, že mi vzali ručník, se kterým jsem si pomáhal na postel. Prý: na to tady zapomeňte, musíte se snažit a posilovat. A při ulehání při cvičení bylo jedno za které strany jsme lezli. Musíme se prý stejně naučit oboje. Nejdřív mi jejich způsob přišel drsný, ale je fakt, že to zabralo a já i můj pokojový kolega - 72 letý pán - jsme tři týdny po operaci neměli problém s ohybem do 90st.

Bětko jsme stejně dlouho od operace. Na poslední kontrole (v pořadí druhé) jsem byla na necelých 5ti měsících a ortoped mi řekl, že je vše dobře srostlé a můžu dělat vše bez omezení podle svého cítění (samozřejmě s rozvahou). Polštář mi už zrušil, takže od té doby ho nepoužívám. Nedělá mi problém se sehnout. Dokonce jsem minulý týden sama posekala elektr.sekačkou celou zahradu na chalupě (docela velkou) včetně nošení trávy na kompost. Na bobek si ale nesednu, stejně tak mám nějaký blok v hlavě na kolo. Bojím se pádu. Pokud potřebuji klekám si. V křesle sedím na malém polštářku. Auto řídím od 4. měsíce a mám na sedadle také malý polštářek.V té době jsem odstranila i sedák na WC a snížila si postel. Úplně bez bolesti ale ještě nejsem. Jak jsem již psala někdy mívám polesti v tříslech až ke kolenu a ráno při vstávání musím rozhýbat záda i nohu. Se zády jsem měla potíže už i před operací. Také když dlouho sedím (třeba u PC) a pak mám vstát, cítím bolest v operované noze, než to rozchodím. Holt už jsem ve věku, kdy se říká - kdyby tě nic nebolelo, tak jsi mrtvá.
Doma chodím jedině bez FH, ven si beru ještě pro jistotu jednu FH. Už se mi také stalo, že jsme byli nakupovat v OBI, odložila jsem si ji vedle sebe a pak odešla bez ní. Museli jsme se s mužem vrátit autem asi 10 min. cesty, kdy jsem si na ni vzpomněla. To je zase skleroza. Sice nebolí, ale člověk se nalítá. Kroky ještě ukázkové nemám, o cvičení čapích kroků jsem nevěděla, ale je to vynikající cvičení na zlepšení chůze. Příští týden jedeme s mužem na 5 dní na rekreaci na Šumavu. Zkusím nějaké pochody. Dostala jsem trekingové hole, tak je vyměním za FH.
Bětko děkuji za informace o lázních.

Děkuji za příspěvky, jsou to cenné rady. Taky šlapu doma na rotopedu, ale ne moc, nemám to prý přehánět, venku na kolo to se taky bojím, kor kdybych musela nějak rychle na něco zareagovat, tak bych si jen ublížila, to si ještě počkám. Kdy budu moci řídit auto, to taky nevím,koukala jsem, že pan Vladimír to zvládá vše dobře a rychle, ale asi se tak trochu bojím, ale snaha je, výsledky jsou také dobré, je vidět, že stav jde stále k lepšímu. Taky se chci zeptat, jak uleháte na lůžko, jestli klasickým způsobem jako před operací anebo ještě s opatrností, popř. pomocí obinadla anebo pomocí druhé nohy,kterou podložím pod chodidlo operované nohy a zvednu na lůžko. Taky často ležím na zdravém boku, převalím se na záda až když se ozývá bolest, už se těším až budu moci boky střídat. Dnes jsem vysávala, ale ještě to asi není moc dobré. Už děláte taky tyto věci - vysávání nebo zametání?

Ivano, Jindro!
Do lázní nastoupím 6 1/2 měs.po operaci.Dr.mi hned při první kontrole řekl, že o lázních s ebudeme bavit až s evše zahojíé, tedy při kontrole ve 3 1/2 měs. mi dal návrh, já ho předala praktické dr., odnesla jsem to VZP a čekala...
Sedák-záleží, jak máte nízko WC, jde o zvedání, ale hlavně, hlídala jsem si i tam, kde nebyl sedák, abych si hned nohu natáhla, stále těch 90 stupňů se snažím nepřekračovat, i když i jeden cvik dokonce může být nad 90st.(v sedě pokrčovat nohu a zvedat ji).
Čištění zubů, mytí hlavy atd.-co s etýče mne, v gtřetím ěmsíci jsem již se nebála předklánět, ale zase jsem přenášela váhu na neoper.nohu a oper pokrčila a udělala nějakou parodii na holubičku.ve třetím měsící jsem si i pomocí holubičky podávala i spadlé věci ze země...až na skutečné drobnosti ala arch papíru...
Abdukční hranol jako nám dali ve šopitále jsem si vyrobila z kusu pevného molitanu 12x12 v délce od kolen ke kotníkům(měla jsem doma odřezek z molitanu, kterým jsem měla vyvýšené lůžko, potáhla jsem si ho látkou.Z počátku jsem měla též polštář, ale moc mne hřál.Používám ho dodnes při lehu na zdravém boku, si na něj položím oper.nohu, aby mi vahou neklouzalo koleno moc nízko.
Na oper.boku spím od doby, kdy jsem přestala cítit šití, přečetla jsem si, že není důvod neležet na oper.boku, tak jsem to tak vzala, ale stejně to vyšlo odhadem na 3.měsíc a zpočátku jen někdy.Teď už na něm spím dlouhé hodiny.
Vladimír byl odvážný pašák.Já bych se moc bála oblékat si tak brzy sama ponožky a abych pravdu řekla, trvalo mi alespoň do čtvrtého měsíce, než jsem byla tak ohebná.Ponožky jsem nacvičila ještě před operací dle jedné šikulky tady na diskusi.Pomocí tenčího ručníku složeného podél na třikrát-bezva rada k nezaplacení, učila jsem to i rehab.v nemocnici :-)))například obléct si silonové podkolenky, to bych jinak bývala nezvládla!
Pomocí berlí jsem si spíše odírala nohy a kloubila ruce , asi jsem na to nešla dobře.
K dnešnímu dni mi snad nejde už jen dřepnout si úplně na bobek.A na kole jsem ještě nejela (na rotopedu ano), bojím se aut a případného rychlého seskakování z kola s rámem.
Jinak mohu říci, že jsem si celou dobu dávala moc pozor a u pohybů jsem skutečně myslela, jak na ně!

Já měl jako zlomovou hranici tři měsíce od operace. Po kontrole jsem odložil berle, přestal používat nástavec na WC, začal řídit auto a normálně chodit do práce. Na operaci jsem byl 30.8.2007 a do lázní jedu 12.června. Zažádat si o ně jsem mohl do 12 měsíců od operace, ale udělal jsem to až v dubnu, protože jsem tam chtěl až bude hezky. Polštář mezi kolena jsem přestal dávat asi po čtyřech měsících od operace. V té době jsem si také snížil zpět postel. Co si pamatuji, tak po těch třech měsících jsem se bez problému ohýbal i na víc jak 90 st. Co se týče oblékání, ponožky jsem si poprvé navlíkl rukama tři týdny od operace (ale bál jsem se), později raději za pomocí berlí. Po těch třech měsících vše rukama. Postupně jde všechno snadněji a ani necítím nějaký limit v kyčli. Stále se raději vyvaruji sedání do hlubokého křesla, respektive stávání z něj, stejně tak předklon pro něco na zemi. Maximálně pro boty. Raději ale zvedám s podřepem.

Děvčata, jsem už třetí měsíc po operaci TEP, a chci se vás zeptat, jak jste která dlouho čekala na lázně po operaci nebo po jaké době od operace jste měly nástup do lázní. Pro Ivanu, tohle jsem se taky chtěla zeptat, jak dlouho budu potřebovat sedák na WC, jak jaký polštářek používáte, že si ho berete s sebou do lázní, já mám klasický polštář, takový jsem měla i v nemocnici. Taky na židli mám ještě takový ten klín zakoupený ve zdravotnických potřebách, ten taky používáte, jak hluboko se předkláníte např. při čištění zubů, ponožky stále oblékám pomocí návleku, ale dlouhé kalhoty se mi už daří navléknout bez pomocí berlí.Děkuji za odpovědi.

No vidíš Bětko to by mě vůbec nenapadlo si ho vzít do lázní,ještě že ses zmínila. No a ty berle si vezmu taky.(RADŠI). A po jaké době si mohu sednou na záchod bez sedáku? Jednou jsem to už opatrně zkoušela bez, když jsem byla na návštěvě.

Ani nám ten čapí krok v nemocnici ani v RÚ neukazovali, ani poprvé ani nyní. Ten mě naučila už před lety jedna rehabilitační sestra, když byla má chůze po operaci kyčle - stříšky - příšerná. Já ho cvičím až nyní, když už můžu nohu zatěžovat, plně došlapovat. Na správnou chůzi je to opravdu výborný cvik.

Vladimíre, nám to v nemocnici neukazovali a proto jsem byla ráda, že tady na diskusi to někdo připomenul.Dělám jich 20 opřena rukou o zeď a 20 napříč pokojem.Mám dojem, že je to jeden z nejlepších cviků.
Ivano, spím na boku s polštářem stále, myslím, že je brzy na to, mít u sebe v leže kolena.Uvidím, co mi řeknou v lázních, ale vezmu si ho sebou.
Nevím, zda si tam mám vzít i FH, i když je už nepoužívám, ale asi ano, jeden neví...

Evi jak jsi na tom s dáváním kolena k břichu.Ještě se chci zeptat jak dlouho se má spát s polštářem mezi nohama(hlavně na boku).Dnes jsem vlezla na rotoped a strašně mě tlačili kosti na pozadí, bylo mi to dost nepříjemný tak jsem po4min. slezla.Tak jsem se těšila, že budu mít změnu a zas nic. Snad to přejde.

Čapí chůzi jsme cvičili již týden po operaci.

Aleno, já dostala dnes dopis-nástup 3.června na 29 dní.Do dopisu moc informací nepíší, jen-sportovní oblečení, plavky...třeba tě bude zajímat, že tam denně mění ručníky na pokoji, tedy o to menší nálož do kufru...stejně si nějaký vezmu, musí být jeden na cvičení pod hlavu.A pak je dobré vědět, že je přímo bankomat v areálu.

Pro Evu: "ve třetím měsíci" jsem také kromě drobnějších prací v domácnosti hodně četla, chodila na procházky a užila si televize u které jsem pletla na malou vnučku.
Jsem 6 měsíců po operaci a cítím se docela dobře, jen občas mě začně bolet v třísle a jde mi bolest až ke kolenu z vnitřní strany stehna(jestli je důvod změna počasí se pouze dohaduji??)To jsem ve stavu, že si ráda vezmu obě FH.
Pro Bětku: dnes jsem dostala mailovou zprávu z Lázní Bohdaneč, že mám nástup do lázní 1.7., takže Tě tam asi vystřídám.

Evi, v třísle mne popichovalo asi tři dny, necvičila jsem tedy.Pak to přestalo, neboj, že je to u všech stejné, tedy třeba i rok.

Evi,Ivano, tak jsem si s vámi zopakovala, jak jsem na tom byla já, před pár měsíci,teď už jsem šestiměsíční mazák :-)))Vypadá to, že průběh je u všech pdobný....Po dvou měsících mi již ortopéd dovolil začít trénovat bez FH(ven s oběma!).Takže jsem už i doma "nastoupila" do roboty.Jen hluboké předklony jsem nechávala na druhé:-))Takže třeba v krásně vytřené kuchyni ležela na zemi sirka...dopoledne jsem dělala vše okolo domácnosti, pamatuji, že ohromný úspěch byl, když jsem ve 4.měs.na šlapacím šicím stroji ušila potahy na všechny zahr.židle a lehátka.Máme však v bytě dvoje schody, tedy absolvuji x-krát za den po nich chůzi...Takže jsem dodržovala denně odpoledne až do večera doslova "válení" s noťasem, křížovkami a případně i zašíváním(abych neměla takový pocit lenošení...).V pololeže, abych kyčel tak nezatěžovala, záda byla v pohodě.
K těm čápím krokům-protože vyžadují už plnou zátěž na nohu, doporučila bych je cvičit až dr.řekne "chodit bez holí".Všechno chce čas, posílí, co má a uvolní se, co má.
Za pár dní to bude od mé operace 6 měsíců a jediný problém který mám, čapnout si úplně na bobek.Ale to jsem před operací stejně nemohla, takže mi to ani nevadí.Tak-trénuji dále :-))))

Díky díky. Taky mě bolí v kříži a to jsem si myslela, že už tyto bolesti nebudou. Občas sedím taky na netu, ale to mě pak zas bolí jakoby v podbřišku, tak nevím, jestli to je od toho přesezení. Bez berlí to taky zkouším, ale jen tak od linky ke stolu, zatím nic moc. Taky nevytírám ani nemyju sprch.kout, ale jinak vše ostatní v koupelně už taky zvládám, prádlo do pračky i z pračky, a hlavně mi hodně pomáhá lžíce na boty, to je pro mě velký pomocník.