Sex s tchyní

Abies: díky za přání, pokusím se to v žádném směru nepokazit. Pořád si říkám že je lepší přijít o sex s tchýní a snít o něm, než přijít o manželku a vyčítat si to. Jak říkám, pokud to půjde, jdu do toho, ale ne za každou cenu.

Teda Zeťáku, docela Ti tu Tvou tchýni závidím... Zralá ženská, provoklativní, atraktivní s dvojsmyslnými poznámkami když jste o samotě. Určitě nosí i oblečení zvýrazňující její smyslnost... Jó, kamaráde pro ty největší moralisty je i to pomyšlení nevěra. Ale jak jsem psal, ať se rozhodneš k čemukoliv, přeji Ti jen vše dobré... A.

Janka: nevím, jestli by to někdo poznal, protože tchýně nemá ty dvojsmysly když jsme všichni pohromadě, ale pouze když jsem s ní sám, nebo nás nikdo nemůže slyšet. I její chování je odlišné dle těchto dvou situací. Nicméně uznávám že by to od nás bylo nefér. Ale život celkový není fér. Je už nevěra i to, že si tchýni při sexu se ženou představuji?

Zeťák: ale uvědomuješ si, že o ženu pravděpodobně přijdeš, když se to provalí? Ona potom ať chceš nebo ne, nějaká změna v chováním tvém, nebo její matky nastane.A od tchýně mi přijde nefér, že tohle chce provést vlastní dceři. Asi je to mojí zkušeností, nám to vztah opravdu rpzbilo. Žena si bude klást otázku co ona má, co já ne. A jestli je to opravdu taková výstavní ženská, tak ji to raní o to víc.

Janka: to bys musela tchýni vidět. je to typ ženské, která u chlapa způsobí erkci už jenom tím, že kolem něj projde a navíc si toho je moc dobře vědoma. Žena nemá ani zpoloviny tolik "šťávy", zato je hodná, spolehlivá a nevyměnil bych jí za jinou. S tchýní by to byl jen sex v jeho nejryzejší podobě.
Abies: tohle všechno si uvědomuji, ale strach nám (asi) oběma dost svazuje ruce. Musím tomu nechat volný průběh, tlačit na pilu by se nemuselo vyplatit.

to Abies: Moje matka byla spíš než hezká, tak sympatická. Jak vypadá teď, nevím, dlouho jsem ji neviděla.
Ale já nechápu, jak tu můžeš říkat že orgasmus je největší dar. Podle mě je největší dar to, když máš zázemí, lásku a důvěru blízkého. Orgasmus beru jako bonus. Orgasmus trvá pár vteřin, ale vztah opravdu buduješ na celý život a bořit ho kvůli pár chvilkám slasti? To je absurdní. Tvrdíš, že máš rodinu-můžu se tě zeptat, co bys dělal, kdyby se tvoje žena/přítelkyně vyspala s tvým otcem? Líbilo by se ti to? A ty ji taky podvádíš?

Zeťáku, hmm tak to asi máš dobrou intuici. Takže jak říkám, nenápadné komplimenty (ty ženu vždycky potěší) a nahrát "náhodnou" situaci, aby jste byli nerušeně spolu. Určitě znáš, alespoň částečně její časový harmonogram. Když ta situace nastane, nech pracovat atmosféru a opět nějaký komplimetík na její smyslnost, ženskost, krásu.. A uvidíš... Možná, že na Vás číhá exploze prožitků, které si těžko umí někdo představit... Ať se rozhodneš k čemukoliv (a nebo nerozhodneš), přeji Ti jen a jen dobré. A.

to Zeťák: a přijde ti to fér vůči tvé ženě? Podle toho , že nechceš aby se toprozradilo soudím, že od ní odejít nechceš, tak porč ji chceš podvést? A navíc s její matkou? To fakt nechápu :-(

Abies: to je tak celkové. Připadá mi že se vždycky schválně nakrucuje, občas prohodí nějaký dvojsmysl a podobně. Podle mého má stejnou obavu, jako já:-( Co kdyby to ten druhý prozradil?

Pro Zmatenou: VERITAS ODIUM PARIT

Každá žena lže. Lež ohleduplná, lež odpustitelná, lež vznešená, lež strašná, ale lhaní je nutnost. A když se tato nutnost jednou připustí, pak už nezbývá, než se naučit lhát.

HONORÉ DE BALZAC

Čau zeťáku, dávej jí nepravidelně komplimenty, nepříliš okatě. Nejlepší by pak bylo, kdyby jste se "náhodou" ocitli spolu sami. Ono už by to nějak vyplynulo a pokud jsi přesvědčen, že by to chtěla taky, ten první krok učiní ona, to si piš !!! Hele a jak tě provokuje? oblečením poznámkami? A.

mě tchýně provokuje neskutečně a určitě o tom ví. jenže já nemám odvahu udělat ten osudový krok v obavě, co kdybych si to jen namlouval? Ale myslím na ní při sexu se ženou a kolikrát se neudržím a při myšlenkách na ní i onanuju.

Jó Drbane a ten odstavec o mrchách je hodně ubohý... A.

TO DRBAN: jó Drbane, seš úplně vedle, je mi hodně přes 30, mám šťastnou rodinku a hodně za sebou.
TO ZMATENÁ: jak jsem Ti psal, jestli to dokážeš udržet v tajnosti, nedáš na sobě nic znát a budeš ve vztahu s přítelem šťastná, tak to bude v pohodě. V každém případě si uchovej to krásné jako poklad.
TO JANKA ta Tvoje maminka musí být asi nádherná ženská...
A.

TO DRBAN: mám pocit, že jsem můj příběh vylíčila dostatečně, ale můžu přidat různý detaily. Takže-v současné době je mi 26, mám sedmiletého syna. Otěhotněla jsem s mým prvním partnerem, po šestileté známosti ( ano, chodili jsme spolu od dvanácti a byl můj první). Když jsem čekala miminko, rozhodli jsme se s přítelem, že se vezmeme, stejně jsme to měli v plánu. Byla jsem moc šťastná a nic mi nechybělo. Jenže pak přišly komplikace, rizikové těhotenství a zakázali mi skoro všechno, včeně sexu. V té době už jsme s manželem bydleli sami, jen na víkendy jsme jezdili k jeho rodičům, nebo mojí mámě. Jednou, když jsme byli zrovna u mámy mi bylo hodndně blbě a šla jsem si lehnout. Manžel zůstal ještě kecat s mojí mámou, popíjeli u toho víno. Vzbudila jsem se až ráno a manžel byl hrozně divnej. Jenže mě to nějak netrápilo, v té době jsem hlavně řešila problém jak donosit naše miminko. Když jsme dojeli domů, manžel se mi přiznal, že se vyspal s mojí matkou. Nevěřila jsem mu, prosila jsem ho, ať mi řekne, že to není pravda, ale byla :-((. Zavolala jsem matce a do telefonu jsem se jí jen zeptala, jak mi to mohla udělat. Ta nechápala, že mi to manžel řekl, tak zapírala...ale pak pochopila, že to vím a řekla jen stalo se. To byly poslední slova, který jsem od ní slyšela. S manželem jsem pak zkoušela ještě být-narodil semalej, najednou spousta práce, povinností...jenže pak skončilo šestinedělí a manžel se mnou chtěl spát. Chtěla jsem, jenže jak na mě sáhnul, uvědomila jsem si, že stejně sahal na moji matku. Nevím, jestl to pochopíte, ale přes to se nejde přenést. Prostě dva nejbližší lidé a udělají vám tohle. A ještě v době, kdy vy byste taky chtěli sex, ale nemůžete :-((. Nedokázala jsem s ním od té doby spát. Párkrát si to vynutil, ale já to strávila se zavřenýma očima a zaťatýma zubama. Prostě to nešlo. Nakonec si mažel našel milenku a odešel od nás. Možná se to zdá hloupé, ale myslím, že normální nevěru bych mu odpustila, ale tohle? Mrzí mě, že malej nemá babičku-občas mám nutkání matce zavolat...ale nikdy to nedokážu. Ublížilo mi to hrozně moc, a přesto, že je to již sedm let to stále bolí. Teď už mám rok a půl nového přítele, plánujeme mimi a svatbu, tak už snad vše bude o.k. Teda hlavně proto, že ho neseznámím s mojí matkou. Proto jsem radila Zoufalé příteli nic neříkat. Nevěra se dá přežít, ale ve chvíli, kdy vás zrazuje někdo, kdo vás vychoval a komu jste do té doby strašně věřili....to prostě nejde.

Jo, taky to tak vidím, že někteří lidé snadno odsoudí a nedovedou se dost často vžít do situace druhého. Ale možná se někdy taky dostanou do situace, ve které si myslí, že by se nikdy nemohli ocitnout. A pak si uvědomí, že někdy dělali předčasné nebo ukvapené závěry. To jen k některým, co se tu hádali. A jinak tobě, Zmatená, držím stále palce.

Lidicky, nehadejte se tady. Ja nechci zpusobit rozbroje jeste mezi vami tady na diskuzi. Ja jsem vdecna za kazdy nazor. A jsem rada, ze jsou tady nove nazory na vec.
Kdyz si je prectu, dochazi mi, ze jsem tady spoustu veci nerekla. Ale to se neni cemu divit, kdyz clovek pise, nevzpomene si na vsechno. Co se tyce toho vina, pijeme ho bezne k veceri. Vzdycky tak sklenicku. Samozrejme,kdyz nas je vic, lahev se vypije lehce. Tenkrat jsme vecereli jen my dva s tchanem a tak jsme si lahev vzali na dopiti k televizi a uz nevim, jak se to stalo, ze se otevrela jeste druha lahev... Proste byly prazdne sklenicky a tchan prinesl novou lahev. Nezapirala jsem tady ani tu skutecnost, ze pres to vsechno, ze me jeho chovani sokovalo, mi to vlastne bylo i prijemne. Ano, chybelo mi pohlazeni, neha... Ale to me neomlouva. Desny byl jen ten vnitrni pocit - ze to je muj tata. Teda ja ho tak beru... To se ve me pralo. Poprve to ujelo po tom vine, podruhe, kdyz prisel, nedokazala jsem rict NE, ale vedela jsem, ze toneni spravne, trapily me vycitky a tak jsem se s nim snazila normalne domluvit, ze to nechci delat... Tehdy se jeho chovani hrozne zmenilo. Zacal mi nadavat, urazet me, normalne takovy slovnik nepouziva, byla jsem z toho opravdu vedle. Tim se mi zprotivil jeste vic a bylo mi z toho spatne. Dokud to clovek nezazije, nepochopi, co to je "svedomi". Proste jsem to chtela zmenit.
Nahodou jsem narazila na techto strankach na tuto diskuzi a napadlo me sverit se se svym probleme. Nehledala jsem nekoho, kdo mi rekne: "Vzdyt se nic nestalo, to nic, ty za to nemuzes." Ja vim, ze svoji vinu na tom vsem mam taky, ale chtela jsem radu, jak z toho ven. Stalo se to a neda se to odestat. Take jsem si myslela, ze podobne veci se stavaji jen v nizsich socialnich vrstvach, ale po me zkusenosti si myslim, ze tam se to spis "provali". V nasich kruzich se o tom proste "taktne mlci". Neni to bezne, ale stat se to muze. Proste postaveni ve spolecnosti a penize nejsou jeste zarukou "spravneho, predem nalajnovaneho" chovani. Svedci o tom i prispevky na teto diskuzi, kdy cele teto prihode nekteri ani neveri. Kdyz neveri, je to jejich vec. Je to jedna z nasich vlastnosti: zavirat oci pred problemy, nam se to stat nemuze, nas se to netyka, deje se to jen u spodiny a tam je to normalni, oni se s tim vyrovnaji.
Proto jsem rada, ze se tady nasli take lide, kteri mi uverili, snazili se me pochopit a hlavne mi pomoct. Opravdu jsem zde nasla rady, ktere mi byly uzitecne. Byla jsem ve stavu, kdy jsem nebyla schopna "normalne fungova" natoz premyslet a uvazovat. Pomohl mi jejich nahled na vec. A cim vic nahledu, tim lepe, protoze se dokazali vzit nejen do me situace, ale take do situace ostatnich clenu me rodiny. Me osobne chybel muzsky nahled na celou vec. Ja jsem zena a vsechno vnimam jinak, tak nejak vice citove. Kdezto muzi do toho jdou s chladnou logikou. Nicmene, jak rikam, nemohla jsem normalne uvazovat a proto jsem privitala i nazory zen. At si rika kdo chce co chce, ja potrebovala pomoc a tady jsem ji nasla. Dokazala jsem udelat prvni krok, kola se rozebehla a ja uz nemuzu ustoupit. Tu odvahu k prvnimu kroku mi dali prispevatele teto diskuze.

Odsoudit cloveka je hrozne jednoduche. Ale nabidnout pomocnou ruku neznamemu cloveku, to se v dnesni dobe hned tak nevidi. Opravdu, to v tuto chvili citim nejvic, je vdecnost. Vdecnost vsem, kteri me po celou tu dobu drzi a svymi prispevky pomahaji...

Janko, nechceš tu nastínit tvůj příběh? Možná by to více pomohlo.

K. nezlob se na mě,ale tvůj přisprostlý komentář z 13. 11. 2007 09:34:41, K.moc rozumně nevyhlíží, viz má reakce.
To Jitka: Asi jsem tě v práci špatně v rychlosti pochopil. Teď jsem tě přečetl znovu-omlouvám se.
Abiesi, ty jsi asi ještě mladej kluk bez vlastní rodiny a uvažuješ moc chlapsky. Stát se to kdekomu z nás chlapů,tak možná takto uvažovat budem: "nu co, tak jsem si udělal pár hezkých večerů s tchýní, nikdo se to nedoví, je to mé sladké tajemství...", Ale většina ženských a rozumní muži, kterým na svém okolí a rodině záleží nikdy nemohou souhlasit s tím, že proti sobě takovýmto způsobem postaví matku a dceru (viz, co prožila Janka)nebo otce a syna.
Zmatená pochopila,co se stalo až později a tak cítila snahu vše napravit. Vždyť je to dobře. Chceme,aby byla mrchou dál? To snad ne,každej se snad má právo napravit. Fanděme mrchám a zítra se budeme bát jeden druhého.