Sex s tchyní

Zeťáku, myslím, že jsi hodně rozumný chlap. To že mezi váma panuje jisté erotické napětí asi není na škodu...a pokud se vám to v těhle mezích podaří udžet, tak to bude dobře. Ale chápu, že pokud někdy zůstanete sami, třeba s troškou alkoholu, který odbourá zábrany, tuhle hranici asi překročíte. A pokud ano, tak se to snaž udělat tak, aby na to žena nikdy nepřišla. A můžu se tě jenom zeptat, jaký máte sex. život se svou ženou?

Janka: naprosto s tebou souhlasím a proto také nejsem schopen se rozhoupat k nějakému konkrétnějšímu náznaku a stejně tak myslím, že ani tchýně. Ve své podstatě je už takovýto stav velice vzrušující a vlastně i takto zlepšuje můj sexuální život, protože myšlenky na tchýni upevňují mou erekci a představy o ní dodávají sexu vášeň a náboj.

Zeťák: no, to že si ji představuješ nevěra není, ale ženu by to mrzelo, kdyby se to dozvěděla. Já si nedokážu představit, že když se miluju s partnerem, myslela bych na někoho jiného, ale chápu, že to tak být může.Chápu, že konečné rozhodnutí je na tobě a na tchýni, nicméně je vždy, při všem co člověk dělá potřeba domýšlet důsledky toho, co dělá.Ono je potřeba myslet i na druhé, i když třeba Abies by se mnou nesouhlasil, podle něj máme každý dělat tak, abysme dosáhli vlastního uspokojení. To je ale podle mě věc názoru a každý máme právo na ten svůj. Nejsem žádný velký moralista, jen píšu, jak to vidím já.

Abies: díky za přání, pokusím se to v žádném směru nepokazit. Pořád si říkám že je lepší přijít o sex s tchýní a snít o něm, než přijít o manželku a vyčítat si to. Jak říkám, pokud to půjde, jdu do toho, ale ne za každou cenu.

Teda Zeťáku, docela Ti tu Tvou tchýni závidím... Zralá ženská, provoklativní, atraktivní s dvojsmyslnými poznámkami když jste o samotě. Určitě nosí i oblečení zvýrazňující její smyslnost... Jó, kamaráde pro ty největší moralisty je i to pomyšlení nevěra. Ale jak jsem psal, ať se rozhodneš k čemukoliv, přeji Ti jen vše dobré... A.

Janka: nevím, jestli by to někdo poznal, protože tchýně nemá ty dvojsmysly když jsme všichni pohromadě, ale pouze když jsem s ní sám, nebo nás nikdo nemůže slyšet. I její chování je odlišné dle těchto dvou situací. Nicméně uznávám že by to od nás bylo nefér. Ale život celkový není fér. Je už nevěra i to, že si tchýni při sexu se ženou představuji?

Zeťák: ale uvědomuješ si, že o ženu pravděpodobně přijdeš, když se to provalí? Ona potom ať chceš nebo ne, nějaká změna v chováním tvém, nebo její matky nastane.A od tchýně mi přijde nefér, že tohle chce provést vlastní dceři. Asi je to mojí zkušeností, nám to vztah opravdu rpzbilo. Žena si bude klást otázku co ona má, co já ne. A jestli je to opravdu taková výstavní ženská, tak ji to raní o to víc.

Janka: to bys musela tchýni vidět. je to typ ženské, která u chlapa způsobí erkci už jenom tím, že kolem něj projde a navíc si toho je moc dobře vědoma. Žena nemá ani zpoloviny tolik "šťávy", zato je hodná, spolehlivá a nevyměnil bych jí za jinou. S tchýní by to byl jen sex v jeho nejryzejší podobě.
Abies: tohle všechno si uvědomuji, ale strach nám (asi) oběma dost svazuje ruce. Musím tomu nechat volný průběh, tlačit na pilu by se nemuselo vyplatit.

to Abies: Moje matka byla spíš než hezká, tak sympatická. Jak vypadá teď, nevím, dlouho jsem ji neviděla.
Ale já nechápu, jak tu můžeš říkat že orgasmus je největší dar. Podle mě je největší dar to, když máš zázemí, lásku a důvěru blízkého. Orgasmus beru jako bonus. Orgasmus trvá pár vteřin, ale vztah opravdu buduješ na celý život a bořit ho kvůli pár chvilkám slasti? To je absurdní. Tvrdíš, že máš rodinu-můžu se tě zeptat, co bys dělal, kdyby se tvoje žena/přítelkyně vyspala s tvým otcem? Líbilo by se ti to? A ty ji taky podvádíš?

Zeťáku, hmm tak to asi máš dobrou intuici. Takže jak říkám, nenápadné komplimenty (ty ženu vždycky potěší) a nahrát "náhodnou" situaci, aby jste byli nerušeně spolu. Určitě znáš, alespoň částečně její časový harmonogram. Když ta situace nastane, nech pracovat atmosféru a opět nějaký komplimetík na její smyslnost, ženskost, krásu.. A uvidíš... Možná, že na Vás číhá exploze prožitků, které si těžko umí někdo představit... Ať se rozhodneš k čemukoliv (a nebo nerozhodneš), přeji Ti jen a jen dobré. A.

to Zeťák: a přijde ti to fér vůči tvé ženě? Podle toho , že nechceš aby se toprozradilo soudím, že od ní odejít nechceš, tak porč ji chceš podvést? A navíc s její matkou? To fakt nechápu :-(

Abies: to je tak celkové. Připadá mi že se vždycky schválně nakrucuje, občas prohodí nějaký dvojsmysl a podobně. Podle mého má stejnou obavu, jako já:-( Co kdyby to ten druhý prozradil?

Pro Zmatenou: VERITAS ODIUM PARIT

Každá žena lže. Lež ohleduplná, lež odpustitelná, lež vznešená, lež strašná, ale lhaní je nutnost. A když se tato nutnost jednou připustí, pak už nezbývá, než se naučit lhát.

HONORÉ DE BALZAC

Čau zeťáku, dávej jí nepravidelně komplimenty, nepříliš okatě. Nejlepší by pak bylo, kdyby jste se "náhodou" ocitli spolu sami. Ono už by to nějak vyplynulo a pokud jsi přesvědčen, že by to chtěla taky, ten první krok učiní ona, to si piš !!! Hele a jak tě provokuje? oblečením poznámkami? A.

mě tchýně provokuje neskutečně a určitě o tom ví. jenže já nemám odvahu udělat ten osudový krok v obavě, co kdybych si to jen namlouval? Ale myslím na ní při sexu se ženou a kolikrát se neudržím a při myšlenkách na ní i onanuju.

Jó Drbane a ten odstavec o mrchách je hodně ubohý... A.

TO DRBAN: jó Drbane, seš úplně vedle, je mi hodně přes 30, mám šťastnou rodinku a hodně za sebou.
TO ZMATENÁ: jak jsem Ti psal, jestli to dokážeš udržet v tajnosti, nedáš na sobě nic znát a budeš ve vztahu s přítelem šťastná, tak to bude v pohodě. V každém případě si uchovej to krásné jako poklad.
TO JANKA ta Tvoje maminka musí být asi nádherná ženská...
A.

TO DRBAN: mám pocit, že jsem můj příběh vylíčila dostatečně, ale můžu přidat různý detaily. Takže-v současné době je mi 26, mám sedmiletého syna. Otěhotněla jsem s mým prvním partnerem, po šestileté známosti ( ano, chodili jsme spolu od dvanácti a byl můj první). Když jsem čekala miminko, rozhodli jsme se s přítelem, že se vezmeme, stejně jsme to měli v plánu. Byla jsem moc šťastná a nic mi nechybělo. Jenže pak přišly komplikace, rizikové těhotenství a zakázali mi skoro všechno, včeně sexu. V té době už jsme s manželem bydleli sami, jen na víkendy jsme jezdili k jeho rodičům, nebo mojí mámě. Jednou, když jsme byli zrovna u mámy mi bylo hodndně blbě a šla jsem si lehnout. Manžel zůstal ještě kecat s mojí mámou, popíjeli u toho víno. Vzbudila jsem se až ráno a manžel byl hrozně divnej. Jenže mě to nějak netrápilo, v té době jsem hlavně řešila problém jak donosit naše miminko. Když jsme dojeli domů, manžel se mi přiznal, že se vyspal s mojí matkou. Nevěřila jsem mu, prosila jsem ho, ať mi řekne, že to není pravda, ale byla :-((. Zavolala jsem matce a do telefonu jsem se jí jen zeptala, jak mi to mohla udělat. Ta nechápala, že mi to manžel řekl, tak zapírala...ale pak pochopila, že to vím a řekla jen stalo se. To byly poslední slova, který jsem od ní slyšela. S manželem jsem pak zkoušela ještě být-narodil semalej, najednou spousta práce, povinností...jenže pak skončilo šestinedělí a manžel se mnou chtěl spát. Chtěla jsem, jenže jak na mě sáhnul, uvědomila jsem si, že stejně sahal na moji matku. Nevím, jestl to pochopíte, ale přes to se nejde přenést. Prostě dva nejbližší lidé a udělají vám tohle. A ještě v době, kdy vy byste taky chtěli sex, ale nemůžete :-((. Nedokázala jsem s ním od té doby spát. Párkrát si to vynutil, ale já to strávila se zavřenýma očima a zaťatýma zubama. Prostě to nešlo. Nakonec si mažel našel milenku a odešel od nás. Možná se to zdá hloupé, ale myslím, že normální nevěru bych mu odpustila, ale tohle? Mrzí mě, že malej nemá babičku-občas mám nutkání matce zavolat...ale nikdy to nedokážu. Ublížilo mi to hrozně moc, a přesto, že je to již sedm let to stále bolí. Teď už mám rok a půl nového přítele, plánujeme mimi a svatbu, tak už snad vše bude o.k. Teda hlavně proto, že ho neseznámím s mojí matkou. Proto jsem radila Zoufalé příteli nic neříkat. Nevěra se dá přežít, ale ve chvíli, kdy vás zrazuje někdo, kdo vás vychoval a komu jste do té doby strašně věřili....to prostě nejde.

Jo, taky to tak vidím, že někteří lidé snadno odsoudí a nedovedou se dost často vžít do situace druhého. Ale možná se někdy taky dostanou do situace, ve které si myslí, že by se nikdy nemohli ocitnout. A pak si uvědomí, že někdy dělali předčasné nebo ukvapené závěry. To jen k některým, co se tu hádali. A jinak tobě, Zmatená, držím stále palce.