Sex s tchyní

Že na to oné "Zmatené" skáčete. To se zas někdo vydává za tu pravou Zmatenou. :)

Zmatena : Hlavně, že se ti ulevilo. Asi musíš být strašně zakomlexovaný, když si vymýšlíš takovéhle příběhy. Trosko.

Všichni jste debilove a já se nádherně bavím tím, jak řešíte neexistující problém. Navíc jsem si celou diskusi ukradla pro sebe a použila téma, které nemá s jejím názvem nic společného. Nebo tu snad jde o sex s tchánem?:-) Takže se mějte, jdu si ho vyhonit. Jsem totiž kluk, co si z vás dělal píču. Čau!

Zmatená, náhodou jem zase zabrousil sem. Olda má pravdu. Přesto by sis měla nějakou verzi důvodů připravit. Přítel bude chtít vědět důvod. Asi by to chtělo něco v tom smyslu, že sis přestala rozumět s ním na názorech na život a pod. Že jsi mu přestala rozumět. Nikdy bych nepřipustil další debatu. Můžeš i připustit, že to odloučení tě též poznačilo, že jsi strašně ráda, že je doma a pod. Při prvním milování s přítelem mysli jen na něj. Nic jiného pro tebe nebude v té chvíli existovat. Žádné vzpomínky, žádné výčitky. Ono je též dost důležité, kolikrát jsi "zřešila". Pokud to bylo tak do pěti, měla bys to opravdu bez problémů překonat. Pokud se něco zvrtne, tak bych trval na tom, že u toho budou oba rodiče. S nahrávkou nespěchej, je to tvůj poslední trunf. Nejlepší by bylo hovůbec nepoužít. Nesmí na to ale přítel později přijít, to by byl průšvih. Už opravdu končím. Drž se, uvidíš, že vše dobře dopadne.

Čauky Z, jsem rád, že jsi ocenila můj příspěvek :-). Teď vážně, pohybuji se profesně trošku na poli mezilidských vztahů, takže snad mohu poradit. I když je to těžké, chce to zachovat chladnou hlavu. A ještě jednou, nikomu nic neříkat, bylo by z toho skutečně víc škody než užitku. Na základě mých osobních i profesních zkušeností musím konstatovat, že láska a sex jsou (bohužel/bohudík... to ale nerozhodnu) skutečně dva odlišné pojmy. Spousta lidí dává sexu větší smysl, než někdy může mít a tím si škodí. Může se totiž v životě stát, že to bude v daném okamžiku jen a pouze potřeba. Měla jsi žízeň a tak ses prostě napila. Někdo může namítat, co na to morálka. Ale morálka není nic fixního, mění se postupem času... Co je morální teď a tady, nemusí být za pár let. Za komoušů bylo nemorální a odsouzení hodné někoho zaměstnávat pro vlastní užitek, tedy vykořisťovat. Dnes je to normální... Stejně tak to bylo, je a bude v sexu. A taky, každý psycholog nebo sexuolog z poradny ti potvrdí, že taková nevěra jako ve tvém případě není důvod k rozchodu nebo k nějakým fatálním rozhodnutím. Že se to prostě stává. Ale chce to mlčet :-). Držím palce a dej vědět, co a jak.

Zmatená, jsi moudrá žena...doufám, že to s přítelem ustojíte. Fakt vám držím palce.

Ahoj Oldo, urcite i ve tvem prispevku je hodne pravdy. I kdyz se mi nemusi vse libit, ze? Zrovna predstava, ze by si pritel nekde uzival s jinou je pro me v tuto chvili opravdu hodne neprijemna. Ale na druhou stranu mas pravdu,nemusi me to trapit, protoze by to bylo 1:1. Teda aspon doufam, ze on potom nechodil na WC, aby videl svoji veceri jeste jednou.... :) Ale to sem nepatri. Je to muzskej a pro muzskyho je tezsi vydrzet tak dlouho bez zeny. Ale po tom opravdu nehodlam patrat. Staci mi jeho ujisteni, ze me ma rad, ze na me mysli, ze se stara, abychom meli lepsi budoucnost a tu budoucnost si predstavuje po mem boku. A to je pro me dulezite. A i kdyby ulitl, tak co. Jsme jenom lidi. Chybovat je lidske a zrovna tak odpoustet. Samozrejme to nejde do nekonecna, ale pro jednou... Pritel byl muj prvni a donedavna jediny, koho jsem v posteli poznala. Ted uz je situace takova, ze bych mu ani v pripade jeho uletu nemela co vycitat. Co se stalo, neda se odestat. Zivot jde dal. Tak se na to divam ted.

Oldo, i to je pohled na věc :)) možná tu chybí odlehčenej tón :)

Milá Zmatená, radil bych ti jako starý šoustal toto - určitě nikomu nic neříkat, potože nikomu, a už vůbec ne tobě, to nepomůže. Prostě se to stalo, život holt skutečně píše romány. Vyšel bych i z toho, že kdoví co v Emerice dělal tvůj starej. Třeba si tam taky užíval, do telefonu ti povídal, jak se mu stýská a tak by to bylo 1:1. Odstěhování se od tchána je OK, počkal bych v klidu a samotě na přítele, změnu bydliště mu nějak vysvětlil a když už budete spolu, tchán bude podle mě v klidu. Časem to vyvane... a ty budeš jednou v bačkorách vzpomínat, jak sis za mlada rajcovně užívala.... a touto hardcore historkou zaujala půlku národa na tomto fóru :-). Kdyby ale bylo s tchánem nejhůř, máš tu nahrávku a ta vše vysvětluje. Tak žádný strach...

Vůbec ti to nezávidím, jsi v šílený situaci. Hlavně se teď snaž fungovat normálně, máš čas na rozmyšlenou, tak uvidíš, jestli jde žít i s tím tajemstvím v sobě. Můžu ti říct, že mně by se tchán tak zhnusil, že bych k nim už v životě nepáchla...jenže to je asi dost dobře nemožné bez udání pravého důvodu...když o tom přemýšlím víc a víc, vaří se ve mně krev, že je někdo něčeho takovýho schopnej. :(((

Holky, to fakt nevim, jak budu resit. Nejdriv jsem si rikala, ze vsechno reknu na rovinu, ale kdyz si predstavim, ze mamu to uplne polozi, rozhodi to vztah meho pritele k rodicum, teda hlavne k otci nebo se muze stat, ze uplne to znici nas vztah a jejich vztahy taky budou hodne narusene..... Mam pocit, ze neni zadne spravne reseni.....

Hrozná situace a hrozný dilema, co? Kdyby tak člověk věděl, co nadělá míň škody...

Nevím, jaký má Zmatená s přítelem vztah, ale kdybych to měla posoudit podle sebe a svého vztahu se svým přítelem, asi bych mu taky nedokázala lhát. Já jsem taková, že na sebe hned všechno vykecám.

Ono se to možná za Zmatenou vyřeší ve chvíli, kdy se příteli podívá do očí. Možná se najednou rozpláče a všechno mu vyklopí...všechno to napětí se z ní dostane a pak se děj vůle boží...

Ahojky, přečetla jsem si celou vaší diskuzi a nevím, co na to říct... na jednu stranu je to super, jakého pokroku a kroku dosáhla Zmatená, ale na druhou stranu bych se já osobně děsila toho, že si tchán jednou stejně pustí hubu na špacír. Přikláním se k verzi všechno přítelovi vyklopit - vyloženě mu říct, že tě k tomu tchán nutit a případně mu ukázat nahrávku... I kdybys to byla bývala chtěla poprvé sama, ta nahrávka je jasná věc!!! To by se případně zakecalo... Já vím, mně se to říká. Nedovedu si představit, že bych se do této situace dostala já sama... ale jenom radím to, co bych s největší pravděpodobností udělala já sama. Nedokázala bych s takovým tajemstvím asi žít!!

uteklo mi v první větě: myslím si, ŽE KDYŽ PŘÍTELI ŘEKNEŠ, že jsi odešla...

Zmatená, myslím si, že jsi odešla kvůli tomu, že si jeho otec něco dovolil, tak z tebe určitě bude páčit další podrobnosti a pochybuju, že pak bys mu byla schopná dál lhát...takže buď zůstaň u těch generačních neshod a že si myslíš, že by to časem nedělalo dobrotu, nebo radši neříkej nic...bude to hodně těžký...
A ta cesta do ciziny je výbornej nápad.

Katko, pohledu do oci pritele se bojim nejvic. Nikdy jsem mu, krome tohoto, v nicem nelhala. Pritel se vrati koncem mesice. Byli jsme ted odlouceni 6 mesicu. Vypada to, ze pristi rok pojede za ocean znovu, ale to mi uz rikal, ze chce, abych jela s nim... Myslim, ze by nam prospelo zit hodne daleko odtud. Premyslela jsem o tom, co priteli rict. Jestli uplnou pravdu, polopravdu, nebo proste mlcet. Ale urcite se obcas bude ptat na pravy duvod meho odchodu z domu. Zatim se spokojil s tim, ze jsem rekla, ze to tak bude lepsi, ze skutecne se projevuji nejake generacni rozdily... Rekla jsem mu, ze zejmena tata nektere veci nechape a ja se s jeho rodici nechci hadat. Ale jeho rodice nam pritom opravdu do niceho nezasahovali. Jak rikam, meli jsme i vlastni vchod a kdyz jsme nechteli, nemuseli jsme se treba cely tyden videt. Oni zili dole, my nahore.
Mam jeste tri tydny na to, abych vse promyslela a udelala nejaky plan. Napadlo me, jestli neni nekdo, kdo ma podobnou zkusenost... Ale to uz by se na teto diskuzi urcite objevil. No nevim. Ale beru to tak, ze uz je to posledni vec, ktera se musi vyresit. Nejhorsi mam za sebou.

Zmatená, je moc dobře, že ti Kmet dovedl poradit, že tě pochopil a navedl tě. A snad i já. Mám radost.
Ta nahrávka je tvůj triumf, kdyby tchán měl opět potřebu si na tebe cokoli dovolovat.
Kdy se má vrátit tvůj přítel? Asi bude moc těžké se mu podívat do očí...nemyslíš, že na tobě něco pozná. Určitě nebudeš úplně v pořádku a bylo by dobré si pro případ, že se bude ptát, co se děje, vymyslet nějakou verzi...třeba mírnější odvar toho, co se mezi tebou a tchánem stalo...
Mám o tebe jen strach, že to tíživý tajemství se na tobě podepíše...
Ale nechci malovat čerta na zeď. Určitě jsi silnější, než si myslíš. Už jen to, žes byla tak duchaplná a tchánovy noční návštěvy si nahrála a dokázala odejít...

Omlouvam se, omylem to naskocilo dvakrat

Katko, vidim to ted podobne. Kdyby jsi mela moznost videt treba nektery z videozaznamu, tak opravdu o znasilneni slo, protoze ja se branila, kopala ho, prosila a brecela, aby to nedelal, ze to nechci, ze si to nepreji, byla jsem rozklepana a mela jsem z nej strach. A vzdycky "po tom" jsem sla zvracet. Sama nechapu, ze jsem si to tenkrat neuvedomovala. Ale je to za mnou. Do domu uz nikdy nepujdu sama nebo tam nepujdu, kdyz nebude mama doma. Diky za vsechno, tvoje slova mi pomohla a dodala silu.
Kmete, tobe taky strasne moc dekuji. Byl jsi jeden z prvnich, co mi tady dobre poradil a dokazal me pochopit. Pochopil jsi, ze to, co jsem udelala nebylo spravne, ale neodsuzoval jsi me a poradil jsi. Pochopil jsi moje "volani o pomoc". Ja vim, ze jsem byla pitoma, naivni a nevim, co jeste. Ja jsem nepotrebovala svuj posudek, ale jasne rict udelej to a to, zachovej se tak a tak. Vazne jsem v te dobe nebyla schopna logicky uvazovat. Takze diky.

Katko, vidim to ted podobne. Kdyby jsi mela moznost videt treba nektery z videozaznamu, tak opravdu o znasilneni slo, protoze ja se branila, kopala ho, prosila a brecela, aby to nedelal, ze to nechci, ze si to nepreji, byla jsem rozklepana a mela jsem z nej strach. A vzdycky "po tom" jsem sla zvracet. Sama nechapu, ze jsem si to tenkrat neuvedomovala. Ale je to za mnou. Do domu uz nikdy nepujdu sama nebo tam nepujdu, kdyz nebude mama doma. Diky za vsechno, tvoje slova mi pomohla a dodala silu.
Kmete, tobe taky strasne moc dekuji. Byl jsi jeden z prvnich, co mi tady dobre poradil a dokazal me pochopit. Pochopil jsi, ze to, co jsem udelala nebylo spravne, ale neodsuzoval jsi me a poradil jsi. Pochopil jsi moje "volani o pomoc". Ja vim, ze jsem byla pitoma, naivni a nevim, co jeste. Ja jsem nepotrebovala svuj posudek, ale jasne rict udelej to a to, zachovej se tak a tak. Vazne jsem v te dobe nebyla schopna logicky uvazovat. Takze diky.