Moje žena nechce dítě

Ale v tom přece nejsme ve při. Znám mnoho lidí, kteří nemají děti a jsou spokojení a nemyslím si, že by to mělo být odsuzováno. Jen je třeba si tuhle životní otázku ujasnit na začátku vztahu. Mám kolem sebe několik párů kde jeden děti chtěl a druhý ne a naivně si mysleli, že to čas nějak vyřeší ke spokojenosti všech. Každý to pak řešil po svém a nemůžu říct, že by někdo z nich byl zrovna šťastný.
A souhlasím s tím, že pořizovat si dítě v chatrném vztahu pro jeho utužení je úplný nesmysl, stejně tak záměrně počít dítě bez souhlasu partnera.

To bych takto blbě neprezentoval ... Není sobecké dítě nemít, ba ani není sobecké dítě mít. Potomek se neřadí nijak do nějakého "nástroje sobeckosti". Pitomci kteří to tak prezentují a dělají z dítěte nějakého rukojmího či nástroj sobeckosti - blbost! Rovněž nadávám na lidi kteří si dělají děti kvůli nějakému udržení vztahu - primitivové a hlupáci. Stejně to tak vůbec v praxi nefunguje. (Znám spoutu párů kteří si udělali dítě a mysleli že to udrží vztah - neudrželo)

Sobecké je především to si tyhle zásadní životní priority a perspektivy nevyjasnit hned z kraje vztahu...

No ale my zato nemůžem, že jsi měla mámu krávu a ty jsi to po ní zdědila? Tak proč jsi se teda vdávala? A jestli se muž ožení tak asi předpokládá, že bude mít rodinu. A pokud tak tomu není tak je jedině dobře když takovou kopne do Prd..e a vezme si jinou. Nikdo tě nenutí ze sebe dělat plemenici a s jinou třeba budou spokojeni. Jedno ale na všem je pozitivní, že se to pravděpodobně dál šířit dědičně nebude, ale na tobě je vidět, že ani to není zaručeno!

moje máma se nechala...Máš recht!

Takže ty teda děti asi nechceš, he he. Dobře děláš.

A kolik ti je?

moje máma se nechala dotlačit okolnostmi (všechny kamarádky už děti měly) a asi částečně i tátou k tomu, mít dítě, tedy mě. Tolik nelásky, zloby a psychického týrání, co jsem musela zažít... Skončila jsem v péči psychiatrů. Takže OPRAVDU JE FAJN, KDYŽ RADÍTE VŠEM ŽENÁM BÝT PLODNICE! Jděte se zahrabat, vy přemoudřelci. Že jste si vy naflákali děcka ještě neznamená, že je dobře když své názory cpete ostatním.

Pánové, kteří máte takovou kravku doma, tak se jí hodně rychle zbavte! Bude to s ní stále horší a věřte je to jen soběstředná mrcha která zná jenom sebe, sebe a sebe pak dlouho nic a na konec jste někde vzadu a to o vás ví jenom když je vejplata aby vás o ní obrala! Kopnout do zadku nic jiného nezaslouží!

Vždycky mě rozesměje, jako...Žádnou radu jsem nedávala.

Dobre ti rozumim a nic si z toho nedelej ze lidi tady ne. Prijd mezi podobne smyslejici na nokiddingcz.com a jdi na diskuzi tam.
Stranky jsou dost rozsahle takze neves hlavu pokud se hned v prvnim prispevku nepoznas. O tvem problemu je tam minimalne jedna cela diskuze.

Jestli budou po svatbě děti...Přesně tak.

Jestli budou po svatbě děti nebo ne se mají partneři dohodnout ještě před svatbou. Pokud se jejich očekávání liší, tak se radši nebrat a jít o dům dál. Vždyť je to jednoduchý.

řešíš,co nikdo jiný...Vždycky mě rozesměje, jako okolí dává „odborné rady" co by kdo měl dělat...:o)

Ale to tvoje přemýšlení...Rodily se vždycky, ale ne každému. Není to pravidlo, povinnost.

Ale to tvoje přemýšlení není ani normální ani zdravé. Děti se rodily vždycky, takové rádobylogické fantasmagorie svědčí trochu o schizo.

řešíš,co nikdo jiný...Proč? Náhodou o věcech přemýšlí dál, než kdejaký průměrný člověk.

Dobrý den,

možná píšu...řešíš,co nikdo jiný neřeší.Tohle by mě nikdy nenapadlo se něčím takovým vůbec zabývat,jsou to hlouposti.Neexistuje člověk,kterého by měl rád úplně každý,vždy se najde někdo,kdo tě nebude mít rád,kdo ti nebude rozumět.Asi to máš psych.rázu a na děti máš nejvyšší čas,už na to věk dávno máš.Běž do toho a neřeš ptákoviny.

Dobrý den,

možná píšu...řešíš,co nikdo jiný neřeší.Tohle by mě nikdy nenapadlo se něčím takovým vůbec zabývat,jsou to hlouposti.Neexistuje člověk,kterého by měl rád úplně každý,vždy se najde někdo,kdo tě nebude mít rád,kdo ti nebude rozumět.Asi to máš psych.rázu a na děti máš nejvyšší čas,už na to věk dávno máš.Běž do toho a neřeš ptákoviny.

Dobrý den,

možná píšu pozdě, ale tohle téma mě zajímá, protože se cítím být jedna z těch, která se dostává do věku, kdy už by bylo tzv. načase, je tam však jedno velké ALE. Je mi 29 let. Letos se budeme s přítelem (taky 29 let) brát. Vidím na něm, že jednou by dítě chtěl mít, už jsme na to párkrát hodili řeč. Ani tak mi nejde o postoj zvenčí, radu zvenčí, stejně si to musíme pořešit sami, abychom se nějak sladili na tom, kdy se pro potomka rozhodnout.
Pouze jsem si vyhledala téma, abych se podívala na variantu toho, co může jednou udělat s mým budoucím manželem stav, kdy on dítě bude chtít a já stále ne---že bych mu tím přinesla akorát depresivní stavy nebo pocit zoufalství nutící ho chovat se jaksi ošklivě...abych se dostala k jádru pudla, proč takto váhám. Je to nejen dnešní dobou, ale také tím, jak se k sobě jako lidé chováme a já nepřeji jednou tomu našemu dítěti, aby muselo odolávat jedům a nemilosti/nevlídnosti lidí. Poslední dobou si především asi na psychické úrovni nerozumím s lidmi, mám dobrý záměr, ale pokaždé se to buď otočí proti mně nebo je to jen samý boj a já bych chtěla taky už ten KLID, vůbec i cokoliv řeknu se nějak zvrtne a cítím, jak malou kontrolu mám ...i nad banální domluvou na něčem. Skončí to vždy jen tak, že jde tvrzení proti tvrzení (např. v práci), ale pochopitelně mně se nedůvěřuje...a každodenní boje a praní téhle špíny tomu dítěti nechci přinést a vím, že před tím ho neuhlídám. Tahle zoufalost mě dost sžírá. Fyzicky jsem v pořádku- plodná, ale po duševní stránce..chjo jaksi moc utahaná touhle nehostinností a poněkud zlomená, chybí mi tam ta odvaha a síla, víra v to, že to zvládnu nejen já, ale že dítě bude psychicky třeba i odolnější a lépe snese ten STRES, co bude pro další generaci ale o řád vyšší! CO S TÍM? Prý nad tím moc přemýšlím...no možná ano, pak bude záležet, kolik přátel za mnou přijede, až já s malým(malou) nebudu mít zrovna vhodné období na cestování...je tam hodně faktorů a mě především sice nechybí podpora od miláčka, zato je mi ukrutně zle a smutno z dnešního světa a nevlídnosti lidí. Říkám si, že připravena bych byla až tehdy, když zmizí války anebo se jednoduše promění vědomí lidské společnosti na to přátelštější...ale to bude kdy? Sama nevím...na toto odkazuji úplně prvním článkem, co jsem četla na toto téma- kdy žena vlastně ani neví, zda dítě chce mít. Toto může být jeden z důvodů, který právě píši. A je docela závažný, protože pak se rozhodnutí takhle spousta mladým ženám může posunout k tomu, že dítě nechtějí nebo nevědí, zda ho chtějí. Moc se vás, lidi, bojím, když jsem se chtěla dneska bránit, tak z toho byla hádka. Teď mě to mrzí a táhne se to se mnou jako špatné svědomí a nevidím důvod proč. Asi chci mít vše perfektní? A to reálně nejde. A tak už dost...měla bych se sebou něco dělat-psychicky se srovnat a tak. Přeji hodně sil a odvahy budoucím generacím.

Moudrá to žena, v dnešní...Přesně tak!

Dobrý den,
je mi 27 a mojí...Moudrá to žena, v dnešní době.
Už není doba "Husákových dětí".