TCHÝNĚ

starou krávu znáte jo? Máte recht.

Vás, Anonymko, prosím,...ta tupá stará kráva reaguje všude na všechno. Ser na ni jako já.

tak vidíte,že se to...Vás, Anonymko, prosím, abyste na mne nereagovala. Děkuji.

Lindo, Jitko, moc děkuji za...tak vidíte,že se to vysvětlilo,mě to bylo hned takové divné.Zvláštní je tady vaše maminka,že se vůbec zajímá,kolik dostáváte a pak,má vám to přece i přát.Má být ráda,že je o babičku postaráno.Mám také ještě babičku,o kterou se dnes stará teta a když tam jedeme,máme prý nejdříve zavolat-že nemají stále čas.Přitom my jí tam ani nepotřebujeme,stačí,když nám otevře.No a to,když přijedeme,tak je tam s námi,aby nám náhodou babi nějakou kačku nedala.Ono ty vztahy mezi příbuznými jsou všude stejné,všude je něco.

Máte pravdu,nevím o co jim...Určitě vysvětlení chtěj. Na člověku se nemá štípat dříví.

Majko, vůbec se nenech...Lindo, Jitko, moc děkuji za názory.Po noční jsem se trochu vyspala a vyrazila za babičkou. Každý druhý den ji osprchuji, jinak se sama zvládne omýt žínkou nebo ji pomohu. Manžel koupil sedátko do sprchy (také jsme dělali jakože to je něco, co u nás v nemocnici vyřadili - ty lži mne ničí, ale nechci, aby se cítila zavázaná). Babi se přede mnou nestydí, jsem zdravotní sestra. Před mámou se stydí, ale je to informace od matky, tak nevím, jestli je pravdivá.Když jsem babi myla, nedalo mi to a řekla jsem jí o tom, že mi máma vyčítá, že beru peníze.Chudák babička. Nejdřív se mě zeptala, proč to mámě říkám, že to mělo být mezi námi. Když jsem jí řekla, že jsem matce nic neřekla, tak bylo jasno. Má matka to na mě zkusila, a já jako hloupá jí to přiznala, že čas od času mi něco babi dá.Ještě, že jsem babi neodstrčila. Ale s matkou začnu komunikovat jinak. S babičkou jsme se dohodly, že bych já jezdila jednou za dva dny a matku zkusíme donutit, aby jezdila také ob den. Poklidit, umýt nádobí, udělat tvarohovou pomazánku (babička jí a točený salám miluje), uvařit do termosky čaj. Když to nepůjde, ok, já to opět zvládnu.Jen se cítím už moc vyčerpaná.Jo, a po příchodu domů jsem objevila v kabelce tisíc korun :). Ona je bábi zlatá.

jsou ale divné vztahy.Babi...Máte pravdu,nevím o co jim jde,taky by mě to zajímalo.Chci babi pomáhat,ale prostě se mě hodně dotklo její chování.Nikdy jsem jí o peníze neříkala,dávala sama.Těch pár kaček co mi dala-za to jsem jí nakoupila.Já vím,nemyslela to zle.Říkám si že to má asi už vzhledem k věku popletené a tím nevědomky rozeštvala rodinu.Nevím co dělat,nechci jí úplně odstřihnout.Zítra ještě navštívím snad se to vysvětlí.

jsou ale divné vztahy.Babi vám dá nějakou kačku,mamince se to nelíbí a tak se vykašlete na obě? Vidím to tak: Babička vám dá nějakou korunu,protože chce a divné,že vám to máma nepřeje.No,ono je všude něco,ale tohle mi nejde nějak do hlavy.Oč jim vlastně ve skutečnosti jde?

Majko, vůbec se nenech...Já jsem to měla podobně.Máma na babi kašlala,raději chlapa který chlastal a bral jí peníze. Starala jsem se já.Babi občas podstrčila pár korun,ale mámě to řekla jinak než bylo ve skutečnosti.Ta se naštvala že prý si za péči nechám platit-myslela že dostanu tisíce.Ale bylo to jen pár drobných.Takže jsem se na radu manžela na obě vykašlala.Jak se říká-za dobrotu na žebrotu.Nakupovala jsem pro babi ze svého inv. důchodu a vděk žádný,jen pomluvy.

Klárko, co si myslíte o...Majko, vůbec se nenech vytočit. Pokud se o babičku každý den staráš a ještě jí něco kupuješ, tak si těch 1000 korun zasloužíš. Vůbec neměl výčitky. Kdyby ti je babi dát něchtěla nebo je neměla, tak ti je nedá. Komu jinému by je mohla dát či co by s nima měla dělat, když se o ní nikdo jiný nestará. Fakt neměl žádné výčitky. Zasloužíš si to. Peníye jsou jen energie a pro babču je to způsob, jak ti vrátit aspoň část energie, co ty do ní investuješ. Ve vesmíru má být rovnováha. A jestli s tím má tvoje matka problém, tak to to její problém. Možná má špatné svědomí, že se o mámu sama nestará, tak hledá na tobě nějakou chybu. To tak bývá, když lidé cítí nějakou vinu, že ji chtějí přenést na někoho jiného, aby se též cítil provinile. Ty nic špatného neděláš, pokud je pravda, jak to popisuješ!

Souhlasím . Vychovala jsem...Klárko, co si myslíte o vztahu babička - vnučka?Má matka se o svoji mamku nechtěla starat, měla nový vztah - já to maličko chápu, ovdověla ve 42 letech - a ten její, už bývalý přítel, ji zakazoval, aby se o bábi postarala. Tak tam jezdila na zatajenou - někdy.Tak se starám já. Každý den, ač mám vlastní domácnost a povinností nad hlavu.Ale jde mi o to, že babičce kupuji to, co má ráda. Nikdy jsem ani slovem nedala najevo, že to kupuji. Vždy se snažím, aby to vypadalo jako dárek od někoho. Ale babi mi třeba jednou za měsíc strčí tisíc korun někam do kapsy, do kabelky...a když ji to potom chci vrátit, tak se naštve.Máma mi vyčítá, že beru od babičky peníze. Netuším od koho ty informace bere. Já o tom nemluvím, peníze uložím, a nevěřím, že by o tom babi mohla mluvit před matkou. Vlastně nevím. Co když jsem jen pitomou loutkou? Babička řekne mamce, že beru od ní peníze, máma pohrdá mnou, ač by sama chtěla.......vůbec nevím co dělat. Mám chuť se přestat stýkat s oběma.

jo,ale chtěla jsem tím říct,že ne všichni,jsou i tací rodiče,kteří koukají jen na sebe.

Když na to mají ať kupují!

rodiče hodně pomáhají,pak pravda,že u nich moc velká snaha není.ALE,je spoustu rodičů,co pomůžou raději dětem,než sami,aby neustále někde spouzeli,něco si stále sobě kupovali.Určitě i vy znáte v okolí někoho,že svým dětem kupují byty,nová auta a to i když děcka si sami vydělávají.Tohle každý vidí jinak.

Souhlasím . Vychovala jsem děti tak, aby se uměly o sebe postarat a byly pracovité. Dnes jsem v důchodu a jsem v klidu. Peníze by mi bylo trapné jim dávat a opatrovat jim děti, na to jsou v první řadě oni. Máme pěkný vztah a nikdo nic nikomu nedluží.

Pro děti neni treba delat prvni poslední a pro dispělé už vůbec ne!

vůbec neměla pocit, že...je všechno strašně těžké.Každý rodič je jiný.Já třeba,pokud bych mohla,měla bych dostatek,tak vždy bych svým dětem pomohla.Já moc nechápu ty,kteří mají,ale myslí jen na sebe,asi je to ale také výchovou.Máte rodiče,kteří pro své děti udělají první,poslední,ale pak máte ty,kteří myslí sami na sebe.To je kus od kusu.Pokud ale rodiče nemají,sami žijí z důchodu do důchodu,pak je jasné,že pomoct nemohou.Jarko,máte pravdu,partnera ovlivníme vždy,ale nikdy ho nepředěláme k obrazu svému,ta samotná výchova udělá strašně moc a tak já dnes říkám,že každý,když toho druhého pozná,měl by se hodně moc dívat na jeho rodiče-to je jejich obraz,toho,koho si později vezmete.Já jsem jako mladá na to vůbec nedala,to mi bylo úplně jedno,ale to byla velká chyba.

vůbec neměla pocit, že...je všechno strašně těžké.Každý rodič je jiný.Já třeba,pokud bych mohla,měla bych dostatek,tak vždy bych svým dětem pomohla.Já moc nechápu ty,kteří mají,ale myslí jen na sebe,asi je to ale také výchovou.Máte rodiče,kteří pro své děti udělají první,poslední,ale pak máte ty,kteří myslí sami na sebe.To je kus od kusu.Pokud ale rodiče nemají,sami žijí z důchodu do důchodu,pak je jasné,že pomoct nemohou.Jarko,máte pravdu,partnera ovlivníme vždy,ale nikdy ho nepředěláme k obrazu svému,ta samotná výchova udělá strašně moc a tak já dnes říkám,že každý,když toho druhého pozná,měl by se hodně moc dívat na jeho rodiče-to je jejich obraz,toho,koho si později vezmete.Já jsem jako mladá na to vůbec nedala,to mi bylo úplně jedno,ale to byla velká chyba.

je určitě lepší,než...vůbec neměla pocit, že nám rodiče musí pomáhat. Naopak se obojí rodiče chovali tak, že nám pomáhat nebudou a taky nepomáhali. Vše co máme jsme si vybudovali sami na vše našetřili a teď když jsou jedni rodiče staří a potřebují pomoc tak se dovolávají toho že jim musíme být vděčni. Nevím za co vděčni, ale pomáháme protože jsou to rodiče.

uplatňovat stejný model jaký měl člověk v rodině když byl sám dítě, a určitě trpěl tím, je na draka. Moje dětství nebylo také jen růžové. Ono hodně záleží na tom jaký protějšek do života potkáš a život s ním spojíš, jak jeden druhého ovlivní. Já, dovolím si říci ve vší skromnosti, jsem manžela dost ovlivnila v tom, že jsou věci, které nelze změnit, že to prostě nejde, i když mnoho pokusů z mojí strany bylo, že my nesmíme udělat stejnou chybu. Myslím si, že tím motorem v našem manželství jsem já, i když mě to stojí hodně sil, ale prostě jsme takové povahové protiklady a to je dobře a dobře je i to, že naše děti zdědily od každého z nás něco, někdo víc po mámě někdo po tátovi. Pracovitost, houževnatost a ochotu pomáhat ale mají všechny.