Psychické následky dlouhodobého užívání marihuany
Britský časopis British Medical Journal v loňském roce zveřejnil rozsáhlou srovnávací studii, z níž jsou negativní aspekty konopí zjevné. Následující text je stručným výtahem zmíněné studie.
K hlavním rizikům užívání marihuany patří krátkodobé následky včetně psychotických stavů následujících po vyšší konzumaci drogy a dlouhodobé v podobě závislosti, kterou si mnozí pravidelní uživatelé ani nemusí uvědomit. Zvláště ohroženi jsou lidé s již existujícími duševními chorobami, jako je například schizofrenie, protože konopí v jejich případě obvykle vyvolává recidivu choroby a zhoršuje existující symptomy.
Mezi hlavní negativní psychické reakce organismu na drogu patří panika, strach, deprese a psychózy. Většina těchto reakcí je vázána na množství požité dávky, ovšem všechny vedlejší příznaky mohou být zhoršeny dalšími faktory včetně mládí uživatele, či vrozenými znaky jeho osobnosti.
Psychickým stavem kuřáků marihuany se zabývala například v roce 1996 studie uskutečněná na Novém Zélandu mezi tisícovkou mladých lidí ve věku od 18 do 25 let. Zkušenost s marihuanou přiznalo 38 procent z nich. Z tohoto počtu téměř čtvrtina zaznamenala záchvaty paniky či úzkostný strach, přičemž ženy byly o polovinu náchylnější k podobným symptomům.
Podobné výsledky měla i další studie v roce 1998, která se zaměřila na 268 kuřáků marihuany, kteří této droze holdovali nejméně deset let a průměrně kouřili dva jointy denně. Mezi jejich nejobvyklejší vedlejší účinky patřily pocity strachu, paranoie či deprese (21 procent) a únava spojená s nízkou motivací (rovněž 21 procent).
V méně častých případech užívání marihuany provází řada krátkodobých symptomů jako je pocit odosobnění, ztráta smyslu pro realitu, pocity ztráty kontroly, strach ze smrti, iracionální panika a paranoidní myšlenky. Zaznamenány jsou také případy dezorientace, problémů s pamětí, zmatku, snížené soustředěnosti a neschopnosti přemýšlet. To vše převážně v závislosti na dávce drogy.
Dlouho se věřilo, že užívání marihuany a hašiše nevyvolává závislost a abstinenční příznaky, ovšem od poloviny sedmdesátých let 20. století řada studií prokazuje opak. Zdokumentovány jsou abstinenční příznaky, podle nichž během prvního týdne abstinence je nepřátelský, začíná být člověk "velmi popudlivý, odmítá spolupracovat ... Objevuje se také nepřirozený hlad a nespavost, anebo naopak odmítání jídla, neklid, strach, svalový třes, pocení či průjem. Podle studie z roku 1996 uvádí 35 procent konzumentů marihuany, že nemohou s jejím kouřením přestat, i když by si to přáli, dalších 24 procent pokračuje, přestože jim to působí problémy a 13 procent cítí, že nedokáží spotřebu drogy kontrolovat.
Zdroj: ČTK
Komentáře
Tak si to milí konzumenti Marihuany pamatujte a počítejte s tím!
A ted to hlavní. Vždycky jsem byl trochu labilnější na psychiku a tudiž jsem i navštěvoval psychologi i psychiatrii. Né nějak často, ale občas jsem to už nezvládl. A musím říct, že spojení špatnější psychiky a každodenní konzumace mariuhány udělá své. Nejsem si 100% jistý, ale hodně negativní věci v mém životě má na svědomí právě mariuhána. Již jsem v tom stádiu, kdy přestat je pro mě nepředstavitelné. Rád bych, nic jiného si nepřeji, protože člověk žije v "kouřovým obláčku" a odnaučil jsem se řešit problém jak v osobním životě, tak v pracovním. Vůle je na nule, radost z života je na nule( pokud se nezkouřím), nemám holku, dobré zaměstnání. A nejsem úplný blbec a byl jsem i dost cílevědomí. Byl, to je to slovo.
Tak pokud někdo hulí, opatrně. Je to fajn droga, dá se hulit a funguvat celý život. Ale nesmí se to přehánět. Držím palce všem co mají jakýkoliv problémy a snaží mít lepší život.
http://www.youtube.com/watch?v=neFiPcLOSfA
a udělejte si názor na marihuanu sami. Já vím že v hodně lidech je zakořeněný názor že marihuana je svinstvo, ale nemusí tomu tak být jak si spousta lidí myslí...
Podle mne jsou cigarety a alkohol o mnoho nebezpečnější než marihuana viz. video http://www.youtube.com/watch?v=tmDPu9GMvTc&feature=related
Nezapomeňte že všeho moc škodí…
A jsem pro legalizaci marihuany!!!!!!
Mě se to stalo po cca roce hulení během listopadu (2010), následky byly zhruba takový, jako tady několik lidí píše. Člověk si připadá jak za sklem, nic pořádně nevnímá, ani neprožívá, prostě, jako když se hodně blbě vyhulí - totální vykyd. Ten motor, co nás za normální situace žene dopředu a dodává energii k životu, se prostě vypne, v důsledku čehož se ztratí zájem o lidi, věci, zážitky (akce s kámošema, s rodinou, muzika... - všechno je najednou o ničem), ztratí se emoce, dokonce i pudy (sex = nezájem).
Zbyde jen nejistota a pochybnosti o všem a to i o věcech, nad kterými normálně vůbec nepřemýšlíme (v některých případech to ani nejde, jsou totiž v takové myšlenkové úrovni, kam střízlivé myšlení prostě nemá přístup - zní to divně, ale nevím, jak jinak to vysvětlit), a v důsledku toho neustálý neurčitý strach. Myšlení se často zacykluje - většina úvah končí stylem "...no co , dyť je to fuk." případně ještě líp "...no, to je pěkně v prdeli." Tamtéž je i paměť a podstatná část komunikačních dovedností i návyků a další věci, co si člověk normálně ani neuvědomuje...
Ale cesta ven existuje, v tomhle případě teda spíš cesta zpátky. Alespoň mě se to podařilo. Přestal jsem hulit a čekal jsem, co bude dál. Po týdnu byla situace prakticky stejná, po cca měsíci jsem si začal všímat drobných změn k lepšímu.
Je potřeba vyhledávat pozitivní impulsy, jako třeba úspěšně složená zkouška nebo i aktivní rozhovor s kámošema. Ze začátku si to člověk moc neuvědomuje, ale všechno se to sčítá a ovlivňuje celkový stav. Čím dýl to takhle jde dál, tím víc si všechno člověk začne opět uvědomovat.
Samozřejmě tohle mi neskutečným způsobem srovnalo psychiku, ten neurčitej strach po tom večeru definitivně zmizel a už se nevrátil. Jenže ten fest byl dvoudenní a já si ten druhej večer řekl, že teď už to je OK a že když si dám i dneska, že už se to srovná definitivně. Jenže stačila mizerná muzika a mizerná tráva spolu s únavou z předchozího večera a opět přišel vykyd a bylo po zábavě. Nebylo to horší, než předtím, ale proces "nápravy" se tím dost zpomalil. Takže pak znova abstinence další zhruba, kdy byla další hudební akcička s ještě o fous lepší muzikou, než na tom fesťáčku. K tomu se přidaly úspěšně složené všechny zkoušky, uzavření semestru, nadcházející čtyři měsíce volna, opět dobrá parta a pohodovej model. Znova jsem se parádně seknul na muzice, tentokrát na celej večer a tím bariéra definitivně padla :-)
Po nějaký době, která závisí na síle modelů, na náladě a hlavně na frekvenci odpalování, to ale přestane bejt ono. Ještě to není vyloženě špatný, ale už to není ta euforie, jaká bývala. To je chvíle, kdy tráva přestane jen dávat
a začne i brát (začíná to slabší krátkodobou pamětí) a přesně v tuhle chvíli je potřeba přestat nebo DRASTICKY!! omezit (z každovečerního pálení na 1x za 14 dní nebo ještě míň), ideálně ale přestat, alespoň na dva měsíce. Nebo na čtyři, nebo i na víc. Jen tak bude hulení i dál dávat a nebude brát. Pokud nevysadíte, začne to bejt vyloženě nepříjemný, tráva už v tuhle chvíli víceméně jen bere a v krajním případě budete znova za sklem.
SEČTENO, PODTRŽENO.
Tráva je zázračná rostlina a je potřeba k ní přistupovat zodpovědně. Má v sobě takový potenciál, že může člověka bez problémů psychicky odrovnat. Je to dobrý sluha, ale zlý pán.
Peace :-)
Zahulím si s lidma pro požitek z toho stavu.Nejem závislák.Nejsem vypatlaná skuřka a jsem za to na sebe pyšná!Proto z mýho pohledu tráva špatná není,pro lidi,který se ještě ví ovládat:)
Hulím už nějakých pár let, sice v opravdu malých dávkách (v tom je podle mého klíč k "úspěchu"), ale zato pravidelně. Nezaznamenávám naprosto žádné potíže. Mám vynikající paměť, kterou mi spousta lidí závidí a pamatuju si spoustu věcí, stejně jako detailní aspekty. Na fakultě patřím k nejlepším studentům, psychická práce a přemýšlení mi jde skvěle od ruky, stejně jako práce fyzická a sport. Jsem obecně odpočatý a cítím se dobře, jsem spokojený se životem. Na co jsem doposud šáhnul, to se mi podařilo. Byť studuji (a to se skvělými výsledky), mám také zaměstnání a vedle toho ještě poráci na volné noze. Jsem samostatný člověk co si poradí ve všem. Mám spoustu přátel a znám jen málo lidí ve svém okolí, kteří by byli tak bezkonfliktní a klidní jako já. A tak se tedy ptám - proboha, o čem to mluvíte? :D
Když Vám jde psychická práce tak od ruka, jak říkáte, měl byste rozumět těmto problémům, kterým porozuměli mnozí jiní. Pokud jim nedokážete porozumět (a to ani s užíváním marihuany, která prý zlepšuje vcítění apod.), tak to něco vypovídá o Vašich duševních (ne)schopnostech.
"A tak se tedy ptám - proboha, o čem to mluvíte?"
Nejspíš mluvíme o problémech lidí, co kouří mariuhanu denně v běžných dávkách (několik plných jointů denně).
Bida: napisal som ti.
- Odpovědět
Pošli odkaz