A vypoťte to
Potící wigwam
Bylo to uzavřené tee-pee s hromadou předehřátých kamení uprostřed, akm se natlačilo 20-100 lidí. Čím více lidí, tím větší se tam vytvořilo horko, protože jeden člověk produkuje minimálně kilowattu tepelného výkonu. Po hodince nebo po dvou v potírně, při které se zpívalo a komíhalo tělem, následovalo rychlé ponoření do blízkého jezera nebo bystřiny, případně vyválení v orosené trávě, a pak důkladné vysušení.
Sudatorium
Sudatoria byly menší, úplně uzavřené lázně a voda se v nich udržovala horká podpodlažním topným systémem. Pára se vytvářela litím vody na horké kameny. Po vypocení se lidé ponořili do většího bazénu. Turecké lázně byly řešeny podobně.
Sauna
Sauna je starý finský rituál, při němž nevelká skupina svlečených lidí sedí v dřevěné potírně postavené na břehu jezera. 100°C horká pára se produkuje litím studené vody na rozžhavené kameny. Když na všech pěkně vyvstane pot, stimuluje se oběh krevní také mrskáním březovými větvičkami a na závěr následuje ponoření do ledové vody jezera. Originální sauna bývala daleko drsnější procedura než ostatní potírny.
Termální lázně v Etiopii
Etiopie se rozkládá podél afrického zlomového údolí, což je oblast historické sopečné činnosti, kde jsou některá z nejpozoruhodnějších horkých pramenů na světě.
K tradičnímu etiopskému lékařství patří využívání bylin, pouštění žilou, leptání a rozmanité termální kúry s využitím sopečných pramenů. Pravidelné termální koupele prý léčí revmatismus, kožní choroby, lepru i nemoci pohlavní.
Také se věřilo, že je voda ze zřídel božského původu, takže se tam lidé utíkali i pro zázračná uzdravení těžkých smrtelných případů. Charakteristickým rysem všech termálních lázní v Etiopii bývala jejich vysoká teplota. Říkalo se jim fewaha, což znamená vařící voda. Byla běžná škála od 49 do 60°C.
Pacienti pobývali v lázních po několik dní, popíjeli vodu z pramenů smíšenou s medem qa lněným semínkem, což podporuje bohaté pocení, další významný aspekt celé kúry.
Lidé s různými nemocemi byli navzájem odděleni: existoval tu bazén pro nemocné s leprou, bazén na skrofulózu, bazén pro revmatiky, a také tu byl vždy jeden bazén pro běžné koupající se jedince.
Většina léčebných bazénů byla překryta lehlým slaměným nebo bambusovým přístřeškem, který chránil koupající se před příliš silným přímým světlem a současně nedovoloval únik tepla, takže vatvořená pára indukovala další pocení.
Zdroj: Staré a nové způsoby léčení, nakladatelství Jota
Komentáře
http://www.mma-shop.cz/podpora-hubnuti.html Hodně příjemných chvil v sauna obleku.
- Odpovědět
Pošli odkaz