Sexuální touha a proč mezi partnery tak rychle vyprchává

Sexuální touhy mužů a žen 

Sexuální touhy lze definovat jako popud  nebo motivaci k tomu, abychom vyhledávali  sexuální objekty nebo provozovali sexuální aktivity.  V průzkumech muži v průměru uvádějí, že zakoušejí vyšší stupeň libida než ženy. Rozdíl je ještě výraznější, srovnáme-li  touhy po osamělých sexuálních aktivitách, jako je masturbace, nebo touhu mít sex s novým a neznámým protějškem. V rámci partnerského vztahu by podle  Leibluma (2002) bylo přesnější charakterizovat sexuální touhy žen jako více variabilní než u mužů.

Sexuální touha u žen může být stejně silná jako u mužů, pokud je správně vzbuzena (Tolman a Diamond, 2001), ale snadněji podléhá poruchám v důsledků hormonálních  výkyvů, vztahových problémů a tak dále (Leiblum, 2002).

Zdá se, že existují i genderové rozdíly v sexuální touze vůči partnerovi, ale jsou relativně malé, nebo je těžké je odhalit vzhledem k vysoké variabilitě v hodnocení žen. Některé výzkumy naznačují, že gay páry mívají sex častěji než heterosexuální páry, zatímco lesbičky provozují sex méně často. Toto zjištění, které vychází se srovnání vztahů partnerských dvojic  stejného pohlaví,  je možno interpretovat jako důkaz pro to, že muži a ženy se mírou svého libida liší. 

Normální je netoužit 

Sexuolog David Schnarch, Ph.D., dospívá ve své knize Intimacy and Desire k závěru, že  problémy se sexuálním apetitem jsou pro páry něčím zcela normálním. Za poslední čtyři roky získal  na webu Crucible4Points.com od téměř 20 000 respondentů odpovědi, které se týkaly jejich  sexuálního života. Výsledky hovoří jednoznačně:  Se sexuální energií mívají dříve či později problémy prakticky všechny páry.

David Schnarch z výzkumu dále zjistil, že:
12% respondentů nemělo v loňském roce žádný sex,
21% mívá sex několikrát za rok.
34% mívá sex jednou nebo dvakrát za měsíc
26% mívá sex jednou nebo dvakrát týdně
7% mívá sex 4 nebo 5 krát týdně. 

Zatímco spousta lidí si myslí, že průměrem pro většinu párů je pohlavní styk jednou nebo dvakrát týdně, ve skutečnosti se jedná o menšinu: o pouhý jeden pár  ze čtyř  (26%). Opravdu náruživých dvojic  je pouze 7%. Drtivá většina lidí (67%)  mívá  sex jednou nebo dvakrát za měsíc nebo méně často. Pro jednoho ze tří lidí (33%) je to výrazně méně. 

Výsledky jsou zcela v souladu s tím, co psychologovi   sdělují jeho klienti: 

35% má před pohlavním stykem problémy se  sexuální touhou prakticky pořád, 25% obvykle a dalších  25% občas, pouhých  9% mívá potíže se svým apetitem jen zřídka a jen zbývajících  6%  respondentů jsou plní náruživosti a mohli by pokračovat bez přestání. 

Podle veškerých vědeckých standardů lze proto říci, že mít problémy se sexuální energií je zcela normální. Spíše byste byli abnormální, pokud tyto potíže nemáte.

Proč partneři “jedí zbytky“

Pro skutečnost, že většina párů brzy podlehne sexuální nudě, má dr. Schnarch vcelku jednoduché vysvětlení: Sexuální život se totiž skládá ze “zbytků“.  V praxi to znamená, že si nejprve stanovíte, co při sexu nechcete dělat. Rovněž váš partner si určí, co nechce provádět. Oba pak provozujete to, co zbyde.  K tomuto procesu dochází spontánně.

Samozřejmě se nabízí  řešení, abyste zkusili něco nového, posunuli své hranice. To ale zdaleka není  jednoduché. Změnit sexuální chování je totiž něco jako změnit svůj účes nebo ztratit váhu: jedná se o výzvu, která napadá  naší identitu. A dělat věci, které neodpovídají pocitu vlastní identity, v nás vyvolává nervozitu.

Sexuální touhy u lidí jsou úzce provázány s osobností a jejím rozvojem. “Sexuální aktivity, které eliminujete, se obvykle skládají ze sexuálního chování a významů, které jsou za úrovní vašeho současného  sexuálního vývoje,“ vyjadřuje své přesvědčení dr. Schnarch. Podle něj s touto provázaností bojujeme spolu s tím, jak dozráváme. “Objevuje se jako problémy se sexuální touhou, které nás tlačí k tomu, abychom se stávali více emočně autonomními dospělými.“ 

Změnit program 

Příčinou nízkého sexuálního apetitu, který jde mimo rámec normálního zdravého vývoje, mohou být i negativní myšlenkové vzorce, které se vztahují k sexu a které  člověk získal v průběhu života. Je možné, že jste ve svém dětství  dostávali řadu negativních poselství, podle kterých je tělo  nečisté, sex je špatný, špinavý a tabu, pro genitálie není slušné jméno a o sexu se nemluví. Sílu, jakou tato raná poselství mohou mít pro sexuální fungování v dospělosti, nelze podceňovat.  Pozitivní ale je, že se můžete “přeprogramovat“. Spíše než se nutit k okamžité změně svého postoje vůči sexu, se doporučuje, abyste činili činit malé, pozitivní kroky:  naučit se něco o těle, o sexu, jak co funguje, jak se vyvolává rozkoš - naučit se vše znovu, ale v pozitivním duchu. Rovněž se doporučuje dopřávat si se svým manželským partnerem láskyplných objetí, polibků, flirtování, hrát si s ním atd. s vědomím, že každý sexuální dotek nemusí nutně vést k pohlavnímu styku. 

Ztráta erekce = varování 

Na vině mohou  být i  čistě fyziologické příčiny. Přiznat ztrátu sexuální touhy bývá pro muže trapné, přesto vám to může přinést jedno velké pozitivum - zachránit život. Sexuální dysfunkce u mužů často bývá prvním příznakem nenápadného onemocnění srdce. Tentýž stav, který  vede k potížím s erekcí,  může rovněž vyvolat srdeční infarkt nebo mrtvici. Ztráta erekce ukazuje na  to, že tepny, které krví zásobují penis, jsou ucpány. Toto ucpání a nedostatečný přívod krve se ale týkájí celého  těla, tedy i tepen, které zásobují srdce a mozek.  Muži ve věkové skupině  50 let a více, kteří mají problém s dosažením erekce, by proto měli překonat  nechuť a  vyhledat svého lékaře. 

Jejich sexuální dysfunkce totiž působí jako výstražné světlo, které  varuje, aby změnili svůj životní styl dříve,  než bude  pozdě. Návštěva lékaře v takových případech nezřídka zachrání život.

Autor: RG