Děti z prvního manželství

Já bych se až tak nepřikláněla k tomu,že děti přišly na návštěvu.Přišly ke svému otci,tak by tam měl být i jejich náhradní domov.Rozhodně by se jako na návštěvě cítit neměly.Uvažovala jsi někdy nad tím,že kdyby se cokoliv stalo s jejich matkou,nejspíš by zůstaly u vás?

Milá Ivo, vím o cem mluvís. Prozila jsem také zivot kdy k nám chodili deti z prvního partnerova manzelství. Dnes uz to mám za sebou a proto vsechno hodnotím s nadhledem. Vím, ze kdybych se naucila drív tolerovat tyto deti bylo by nám vsem mnohem lépe. Trvalo me to víc jak dva roky. Zkus je brát jako kamarády tvých detí. Deti jsou podajné a vnímavé a brzy odhalí jak pravidla v kazdé rodine, tak i mezery, kde zkousí co si mohou dovolit a co ne. Zálezí jen na duslednosti dospelých kolik povolí a kde urcí hranici. Nezárlís na ne trosku? Pokud, ano, zbav se toho co nejrychleji, jinak se budes porád nervovat. Milovat je nemusís, ale neoskliv si je. Je zbytecné, aby jste s manzelem resili moje deti,tvoje deti, a manzelství se narusí. Pak ti zbydou oci pro plác.

Tak uz jsem to mela tak hezky napsane a ono se to neobjevilo na strance, ted abych to psala znova.Mrnous snad jeste spinka.Mila Ivot, vis co potrebujes? KLID!Proc se tak stresujes??? Ja nevim, jak to vidi ostatni, ale mne se nezda ctrnact dni tak zavratna doba, abych pokazde musela vymyslet nejake specialni programy.Co k jidlu? Hele, je leto. Oblozene misy; pecene kure; palacinky; krupicovou kasi; testoviny promichane s maslem a posypane syrem; kureci rizky se salatem; hranolky a treba si i vecer opect spekacka.A program? Sviti-li slunicko, tak hura s raraskama ven na piskoviste, prolejzacky, do vody, treba i do ZOO, kam bych vyslala pritele i s jeho rodicema (at si vnoucku take uziji) a ty si zajdi nekam na kafe s kamoskou.Bude-li prset, je tu bazen, nebo bych nakoupila omalovanky, vystrihovanky, modelinu, modurit atd. a vyhlasila bych souteze o nejhezci to a to (samozrejme vyhraji vsichni a dostanou za to medaile-zmrzku, cokoladu atd.) Muzou delat darecky pro maminku, tatinka, babicku, pani ucitelku atd.Ja mam pocit, ze tobe nejde jen o ty vikendy, ty uz budes vystresovana od pondelka.A s tim, ze je nemas rada, bych to nevidela az tak cerne. Sama pises, ze jsi i rada, ze jsou, ze je s nimi legrace. Svym zpusobem je uz rada mas.Priteli bych rekla, ze bud se bude dodrzovat to, co jste si dohodli, nebo bude o studenych vecerich a spinavych ponozkach. Chi chi!

Nejdříve bych Vám všem chtěla poděkovat za Vaše názory. Vážím si jich a zamýšlím se nad nimi. Ráda bych si ale i přečetla nějaké příklady z praxe, jak to chodí u jiných s dětmi z prvního manželství.Jsem zastánce toho být otevřená, tak proto jsem to příteli o tom, že nemám ráda jeho děti řekla. Popíšu Vám přesně teď mé pocity, sama se v nich nevyznám. Jak jsem psala přijíždí k nám nebo já jedu za nimi jednou za 14 dní. Než mají přijet vůbec nemám radost. jak tady někdo podotkl je to hlavně z důvodu, že prostě ty dvy týdny žije člověk jinak než ten jeden víkend. Hodně věcí se ten víkend mění, a přizpůsobuje se jim. Hlavně se pořád vymýšlí co budeme dělat, aby si odnesli zážitek na víkend s tátou, co se bude vařit, co jí a co ne, co dělá maminka lépe a co ne, kdo bude sedět u počítače kdo ne, kdo se na co bude dívat, chtějí uspávat před spaním...když začne malý plakat hned se s k němu letí, když nechce abych mu s něčím pomohla hned ho tatínek chlácholí. Tohle jsou mé pocity než přijedou. Jakmile vstoupí do dveří na jednu stranu jsem ráda, že jsou. Je s nimi legrace, starší si hrají spolu, je fajn mít kolem sebe malé tříleté dítě a pozorovat ho. Pak opět někdo něco udělá a partner se zachová jinak než jsme se dohodli a já jsem opět nešťastná. Chci to řešit uvědomuji si, že chyba je na mé straně, navštívila jsem psychiatra, potom psychologa.....nepomohlo to....včera jsem prodělala jakousi hlubinnou terapii. Myslím opět že to nepomohlo, já chci, ale nepatrná věc vyjádření partnera, dupání nožkou malým a fňukání jeho dcery před spaním mě dráždí.. Jinak ještě k Heleně....napsala jsi že vlastní děti více tolerujeme...ano tohle sedí na mého partnera, ale na mě ne. Spíše více toleruji jeho děti a více okřikuji mého syna aby ustoupil, protože se bojím na jeho děti křivě podívat. On se v nich vidí a podle mých reakcí na mě soudí mě. Tak jak z toho ven? A myslím si, že a píšu to všeobecně ne jako můj případ, protože opravdu nevím co bude....když se vezmou dva partneři a utvoří NOVOU rodinu tak mají PR?AVO do výchovy všech dětí (jeho i jejích( mluvit OBA DVA!!! Protože je to jejich rodina!!!!Chápete co tím myslím....tím že jsou spolu nejsou on a ona , ale oni a rovněž i tak by měli rozhodovat, protože pokud to tak není nejedná se o partnertsví , ale o soužití pro takové či onaké důvody....A pokud takovéto dítě přijde na návštěvu důrazně opakuji a za tím si stojím: PŘICHÁZÍ NA NÁVŠTĚVU DO NOVÉ RODINY! A rovněž si myslím, že výchovou by se mělo přizpůsobit nám a našim požadavkům, protože my jsme starší a příroda nám dala tu možnost vychovávat, tak vychovávejme!

Kolikrat ani nejsou ty problemy deti, ale dospele. A mnoho dospelych by si melo vzit vyskoleni jak provadet spravne rodicovstvi. Ivot jsou ve vasem miste nejake kurzy ohledne vychovy deti? Dost mozna, ze by vam to pomohlo.Pritel by si mel zajit na osobni terapiji. A jestli nebude provadet doma demokraticky system, tebe bude cekat leta a leta trapeni. Dale jestli nemas rada jeho deti, nemysli si, se je muzes jednoduse vygumovat z vaseho zivota..

Nejde preci o to, ze vychovu by mela prevzit Ivot, o to se musi postarat otec deti a proto by mela Ivot s PRITELEM sestavit ta pravidla, ktera budou pro vsechny unosna a vsichni je budou dodrzovat. Jak budou vypadat, to prece uz zalezi na nich samotnych.

Helena v tom kus pravdy má,ale pokud jsou jiné děti v mé rodině,musí se přizpůsobit jejímu řádu.A je úplně jedno,zda to jsou děti manžela nebo jen kamarádi mého dítěte.Ale o takových návštěvních víkendech je toho většinou víc povoleno a po jejich odjezdu se zase rodina dostává do starých kolejí.V každém případě musí mé dítě vidět,že jsem vůči všem spravedlivá a že ani o těchto víkendech své názory neměním.

Vazena Heleno, ono to az tak neni pravda.Pokud treba reknu svemu diteti, ze pred veceri nesmi jist tabulku cokolady a dite meho pritele ji pred tim mym malym sni a pritom se na nej uculuje, ze ON MUZE, tak mi do toho neco je, protoze to tezko pak malemu diteti vysvetlim a tezko se potom nejaka vychova realizuje, ze jo. A takovych prikladu ti sem muzu napsat desitky.

Vázené dámy, nahlédla jsem do vasí debaty a musím také neco dodat. Problém je v tom, ze vlastní díte více tolerujeme. Na díteti svého protejsku chceme videt jen negativní stránky jeho projevu. Sami se utvrzujeme, ze ty jeho deti jsou "spratci nevychovaní". Domnívám se, ze nemáme vubec právo zasahovat do výchovy detí z jiných manzelství. Pokud toto díte prijde na návstevu ke svému otci, prijde za svým otcem, nikoliv za nejakou cizí zenskou, která mu ukradla tatínka.(tak to vidí to díte)Své deti si vychovávejte, nesnazte se o totéz u detí z jiných manzelství. Nikdy to totéz nemuze být.Pokud se naucíte tyto deti tolerovat, tak máte vyhráno.Není to jednoduché.

Aleno, mne se zda vyraz "nemam rada...", proste prilis tvrdy, vzhledem k tomu, ze jde opravdu o male deti, kde se jejich charakter teprve tvori. Nevim. Ja si myslim, ze se Ivot spis spatne vyjadrila a vadi ji, jak se ty deti chovaji. Jenze to, ze je to chyba prave jeji a jejiho pritele, si musi ac chce, nebo nechce uvedomit. Ty deti tim trpi, a nejspis vsechny tri a to se musi zmenit aby to klapalo. Myslim si, ze by to mohla byt nakonec takova stastna rodinka. Ti dva se proste musi domluvit. Vzdyt to, aby vsichni byli spokojeni chteji urcite oba a to je prece dobry zacatek, no ne?

Dano, já s tebou souhlasím.Ale nemám z těch příspěvků od Ivot dobrý pocit. Neshodne se s partnerem, nemá ráda jeho děti, sama píše, že se asi brzy rozejdou, pokud on nezmění svůj přístup. A nevypadá to, že by ho chtěl změnit. Ivot už sama o rozchodu uvažuje, protože vidí, že ke zlepšení nejspíš nedojde.

Aleno, tak ja si dovolim nesouhlasit.V tomto pripade totiz nejsou na vine deti a to si myslim uz Ivot vi. Tyto deti jsou jeste moc male, vsechny tri a reaguji tak, jak se k nim dospeli chovaji.Reknu to jednoduse. Prvni se musi domluvit dospeli, ze z mych a tvojich deti, udelaji NASE deti a pak stanovi pro deti pravidla (samozrejme pro vsechny stejna, vyhodou je to, ze jsou tu dve sedmilete deti, snad jen tomu triletemu si musi ta pravidla v necem upravit)a ty museji vsichni dodrzovat, hlavne dospeli musi tahnout za jeden provaz. Zacatek neni lehky, protoze deti zkousi vsemozne, pravidla porusovat, ale kdyz rodice nepovoli, tak to 100%klapne. Je skoda rozbourat vztah, kdyz se nemusi. No ne?

Ivot, nikdy svemu muzi nerikej, ze nemas rada jeho deti! Pokud ho mas rada a chces s nim byt, musis tohle prekousnout. Neboj deti vyrostou a budou mit svuj zivot. Ale s timhle muzem chces prozit zivot. Nebo ne? Cim lepe se budes chovat k jeho detem, tim vice Te bude milovat.(V zadnem pripade se na ne nemusis citove upinat,ani by se Ti to nepodarilo, neboj. Bud na ne mila a pripravena kdykoli jim pomoci.) Nekdy to chce premahani, ale vysledek stoji za to, ver mi. Nevrati se Ti to od nich, ale od jejich otce. A pamatuj si, ze ty deti za to nemuzou. Oni jsou v tom kolotoci nejvetsi chudaci. Tak se drz.

Ivot: "nemám je ráda už nyní a trvá to již dlouhou dobu. Najdu k nim cestu, co mám dělat. Nebude lepší rozchod, když se v této otázce neshodneme? Neshody jsou hlavně v názorech na výchovu."Ivot, pokud už teď nemáš ráda partnerovy děti a jsou u vás neshody, opravdu myslím, že ten rozchod by byl lepší. Já vím, je to moc těžké, ale problémy se budou prohlubovat, pokud máte na věc rozdílné názory. Jo, život není jednoduchý.

Jo a jeste je dobre vedet, jak dlouho jste spolu a jak dlouho spolu bydlite?

Tak to je to, na co jsem se chtela zeptat ted. Jaky ma vztah s tvym synem? Vis, jedno je nutne si uvedomit. Chlapi premysleji jinak. Vidi technicky a my vidime spis tim srdcem.Jsou chlapi, kteri se spis stahnou pri vychove ne sveho ditete, jsou i chlapi, kteri se pokouseji byt kamaradem a jsou i ti, kteri si hraji na tatinka a pritom jsou jakoby bez srdce.

Dano, svého partnera miluji.

Ano Danko, máte pravdu jak to tak čtu je mi to jasné. Co s tím. Děti se vlastně chovají na základě toho jak se k nim chová otec, když jsou ufňukané, ví že hned přiběhne a využívají ho tímto směrem. Chyba je ve mě a mém partnerovi co s tím, když mé argumenty pro změnu výchovy a přístupu k dětem nebere?

Před rozvodem nikdo neví do čeho jde.Každý chlap je rád,že se zbavil bejvalky a až později si uvědomí,že mu děti chybí a rozvodem trpí nejvíce oni.To,že děti trpí,si při rozvodu nechce nikdo připustit.Taky jsem s bývalým bojovala o svěření dítěte,a pokud bych ho měla vidět jednou za čas,taky bych ho rozmazlovala.Samozřejmě v rámci nějakých výchovných pravidel,každému by mělo záležet na tom,aby z dítěte vyrostl rovný člověk.Vaše problémy nejsou s dětmi z bývalého manželství,vy máte problémy s partnerem.Tam by stálo za zvážení,zda chci vedle takového člověka žít.Že rozmazluje své děti bych pochopila,ale občas by měl rozmazlit i to moje.Právě proto že ho vychovává a působí na něj,tak ho taky musí milovat přinejmenším stejně jako svoje děti.

Samanto, příklad z praxe...matka na MD, otec příjem - průměrný...paní na OPD doslova řekla...matka dětí pije, droguje, o děti se nestará? Ne, je vzornou matkou ...odpověď paní na OPD menší příjem neznamená že děti budou svěřeny Vám tak o co Vám jde nepruďte a matce nechte děti.