Jak překonat následky nevěry

Protoze mu dojde ze i on me podrazil... Protoze nam na sobe zalezelo... Ze jsem vse udelala v tom nejvetsim dlouhodobem zoufalstvi ;(

Protoze mu dojde ze i on me...podle vyjadřování mi přijdeš ještě hodně mladá,ale rozumím ti,i když něco nepochopím.On ti něco sliboval,že s tebou třeba zůstane,rozvede se a tak?

přece vědět,že tím,že to řekneš jeho ženě,se nic nezmění,ba naopak.Kolik ti je,jestli to není tajné? Jestli tím nějak trpí poznáš jistě v práci.

Je mi 24 let...
Slibil ze i az to skonci, zustaneme navzdy pratele, ze me nechce ztratit, prosila jsem jak dlouho at muzeme zajit mimo praci na kafe, veceri, ze to pro me bude znamenat ze i bez sexu nam na sobe zalezi, vedel, ze mu nechci brat volny cas, vedel, ze mu nechci nikdy znicit rodinu... To vsechno vedel a je mi to neskutecne lito, nechci zit dal... Chtela bych, aby me pochopil, ze pres to spatne ho mam moc rada...

Je mi 24 let...
Slibil ze i...já nevím,fakt mi přijde,že se tím strašně moc trápíš,pokud bys přišla jenom o toho kamaráda,jak píšeš,že by ti to stačilo,tak bys z toho nedělala až takovou pohromu.Myslím,že si to jenom namlouváš a ta káva s ním by ti nestačila.Z tvých komentářů jde znát,jak jsi na dně,jen si nenamlouvej něco,co není pravdivé.Když byl konec mohla ses dál přátelit,ale ty jsi tak moc žárlila,že jsi měla potřebu to říct jeho ženě-už podle toho je znát,jak moc ti na něm záleží.Byla to hloupost a ted to nechej plavat,uvidíš zítra v práci,chovej se normálně,jen za ním zbytečně nechod,on má ted problém doma.Jak budeš fungovat v práci,kde se potkáváte,tak na to jsem sama zvědavá.Vůbec bych se nedivila,kdyby jeden z vás dal výpověd a tím by to pro tebe bylo snadnější,takhle se budeš neskutečně dlouho trápit.O kávu nejde,to ti prostě nevěřím a nevěříš tomu ani sama,byl mezi vámi milenecký vztah,ted přátelé být nemůžete,bylo by to pouze otázkou času,kdyby to skončilo zase postelí.

mu zničit rodinu,chceš být kamarádka a proto jsi to řekla jeho ženě-máš ho ráda tak nějak moc,proto se s tím nedokážeš smířit.Za čas to uvidíš zase jinak,chce to ten čas,nic jiného.

mu zničit rodinu,chceš být...nechce mu zničit rodinu. Už se stalo, že bude mít ten manžel co napravovat. Ale možná, že je to té jeho manželce tak nějak jedno. I když, které manželce by to bylo jedno! Chce být kamarádka. To je zoufalství s nějakým očekáváním nebo co? Řekla to jeho manželce a co čekala? Už to, že prcala s jejím manželem,je podpásovka a ještě si podat jeho paní no to je vrchol ubohosti. Ono také záleží na tom jestli jsou bydlištěm nějak blízko. Tam bude čas na zahojení delší. Ono potkávat svého bývalého milence jak se vodí se svojí manželkou. Uf uf. Stejně uf pro jeho manželku potkávat jeho bývalou milenku. Ono zamilovat se do ženatého a mít s ním techtle mechtle je průšvih už od začátku. Ženatých, co si chtějí vyhazovat z kopýtka s jinou ženou je dost, téměř všichni, ale je dost i mužů volných. A je fakt, že zálety ženatého s vdanou jsou méně rizikové. Ledaže by mu parohatý manžel nějakou vrazil. Tohle ale nemůže udělat parohatá manželka. Bohužel!

Včerejší film Ženy v pokušení měl člověka rozesmát. Ale byl spíš k pláči. I když musím pochválit herce za jejich výkony. Tam nebyla chyba.

nechce mu zničit rodinu. Už...ho vídá v práci,už to nebude dělat dobrotu.On to zvládne,Adélka ne.

Včerejší film Ženy v...Tobě to nepřišlo vtipné? Mně velmi. Nechce se nám být většinovými babami

ho vídá v práci,už to...Nezvladam uz ted jen pri tom vedomi... Nechci zit ale vim, ze tomu nikdo nerozumi :( Mam ho moc rada, vim to, ale uz navzdy budu jen ta nejvetsi mrcha...

Nezvladam uz ted jen pri tom...rozumím,ale rada je jenom jedna jediná a i tak to bude dlouho bolet,pokud ho tak miluješ.Vůbec ho nevídat,nemít nic,co by ti ho připomínalo a potom to chce jenom ten čas.Nezvládneš to,ještě nejsi v práci a podívej,jak trpíš.Jeden z vás musí z té práce odejít,jinak tě to nemůže přejít,je znát,že ti vůbec není lhostejný.Dovolená,neschopenka ti vůbec nepomůže.Uvidíš,dáš mi za pravdu.

Presne proto nemusim vlastne vubec ani byt... Zapomenou vsichni...

jsem na Adélu zvědavá.Adélko,napiš nám.

Nemohla jsem tam jit, mam uplne sevrene srdce, cela se klepu, bojim se, ze az ho uvidim, budu ho opet jen kontaktovat, snazim se mu vysvetlit, proc jsem vse udelala, ze ho presto vsechno mam rada, bojim se, ze ho budu dal jen otravovat ;(

Nemohla jsem tam jit, mam...pokud ho vídat nemusíš,tak to je moc fajn,nevyhledávej ho vůbec,to je moje rada.Ted není ani ten správný čas na omluvu.Držím ti moc pěstičky.

Budem se vidat, ted jsem na nemocenske, neschopna niceho, nevim co mam delat pak, nechci jo obtezovat, jak ho uvidim budu mu to chtit vysvetlit ne jen kolem nej chodit, mlcet a divat se jak on se s ostatnimi bavi jako nic , trapim se silene...

tom případě ti neumím poradit,pokud ho musíš vídat,je to špatné,pak ani nejde se s tím vyrovnat.

Prave :( Neni rady a silna nejsem... Vubec...

když jsem byl nevěrný,jdu to rozchlastat do putyky.

Adélo, on teď nic...Hanysy, ja tomu vsemu rozumim, vim, ze o zadne vysvetleni nestoji, nestoji o zadny kontakt, ze jsem ta posledmi koho chce videt, s kym se bavit, ze nemel nikdy povinnost semnou kamkoli chodit, ale verila jsem mu, verila jsem mu, ze zustaneme prateli, ze nam na sobe zalezi, ze jsme pro sebe duleziti, zajit na hezkou veceri i kdyby mela byt jen jedina a posledni... Verila jsem v to stejne moc jako on me, ze ja to nikdy nereknu jeho zene... Nechtela jsem to udelat, nikdy, jsem zklamana ze vseho... Ze sebe... Je to to neejhorsi, co jsem kdy dokazala ;(

Nedokazu pochopit, proc se vse tolik zmenilo, nikdy nepochopim...

Hanysy, ja tomu vsemu...Píšu Ti jako zkušená ženská. Možná k tomu taky jednou dojdeš. Ve 24 jsi mladý tele a podle toho to bereš a hrotíš. Věř mi, že přijde doba a budeš se tomu smát.
Takže
Nikdy s milencem nemůžete být přáteli, to si myslíš, akorát Ty, v tý svý nivní makovičce. Měla by jsi potřebu ho neustále svádět a podvědomě bys ho chtěla zpět, jako milence. To si on uvědomuje a třeba má i pocit, že by Ti podlehl, proto Tě nechce vůbec. Je možné, že si uvědomil, že jeho ženě jsi ublížila Ty, ale i on a to víc jí má teď rád. Proto Tě teď nechce ani vidět. Došlo mu, že zašel daleko, není nic horšího, než hysterická milenka na krku, To je noční můra každého chlapa. To co jsi udělala té jeho manželce, to jsi neublížila jemu, ale jí, která za to nemohla, že má manžela, kterej jí zahybá. Jinak, smiř se s tím, že vždycky miloval svou ženu, Ty jsi byla jen "bonbonek po večeři". Chlapi jsou líní opouštět něco, kde to funguje (přestože Ti možná mlel "moje žena mi nerozumí, léta spolu nespíme" a tyhle bláboly....), které chlapi říkají, když si chtějí "odskočit" Jsi ještě mladá, ale věř mi, je to takhle pořád, co svět světem stojí... Moudrá milenka netlačí na pilu, nedolejzá, drží se v pozadí a jen vítá milence vždy dobře naladěna s otevřenou náručí, ale nikdy se neupíná, nevydírá.... To jsi, holka, tu roli špatně pochopila. Víš, ono je to těžký, myslíš si je mi 24, tu jeho "starou megeru" strčím do kapsy..... Jenže ta "stará megera" mu třeba dala děti, on si jí pamatuje, když ještě nebyla "stará megera", mají společné radosti, bolesti, zážitky, nejen sex spojuje dva lidi....Čas vše vyléčí a snad Ti to dojde a ten rozum do tý hlavičky dostaneš. Jediné, čím to definitivně zkazíš a budeš pro srandu je dolejzání a páchání demonstrativních sebevražd. Adelko, možná jsem to napsala tvrdě, ale o tomhle je život. A také o tom, že i kdyby se, kvůli Tobě rozvedl, a byli jste spolu. Věř mi, že by se Ti to vrátilo. Začala bys být okoukaná a najednou bys zjistila, že Tvůj mužíček si nabrknul takovou mladou Adélku a ta by Ti jednoho dne zavolala..... věř mi a pouč se z toho. Vezmi si dovolenou a jeď někam a zapomeň.

Hanysy, ja tomu vsemu...Adélo, už to pochop, Ty jsi nechtěla, abyste byli přáteli, jak tady neustále dokola omíláš.... přátelství si jen namlouváš. Copak to jde? Ty sis myslela,že pod zástěrkou přátelství z něho uděláš svého milence.
Ta paní nade mnou to popsala úplně přesně, o tom je život, kdybys to neposrala (promiň), mohla jsi být jeho "tichou milenkou léta, ale snažila ses mu zničit rodinu a to se neodpouští, takže jaképak přátelství?? Já bych se ne jeho místě bála, kdy opět uděláš nějakou sviňárnu. PROMIŇ!

Jsem si toho vseho vedoma a vim ze je to ted jen upevni... Ale co mam delat ja, je mi to lito ze sem mu ublizila, mam ho rada, zajima me jak se ma, kam ma v planu dovolenou a jine bezne veci... Zajima me vse ;(
Ale mam mu jit radeji z cesty, skoncit v praci a zmizet mu navzdy, dat vypoved z dobre prace s vidimou ze skoncim na dobu na pracovnim uradu a ztratimi dobrou praci nebo se ted premahat a zit s nadeji ze mi promine on a bude se semnou jednou opet bavit? To je asi ale hloupost a nikdy nebude a ja se ted hodne moc trapim a predstava ze kolem nej navzdy chodim, nebavime se a on se s ostatnimi bez problemu smeje me desi... Nikdy mi to nebude jedno... Nikdy...

Jsem si toho vseho vedoma a...A Ty jsi před ním s nikým (normálním svobodným klukem) nechodila? Jestli se takhle trápíš, tak by pro Tebe bylo opravdu nejlepší jít mu ze života, proč se do něj pleteš, proč Te zajímá jeho dovolená a co dělá. Je to jeho život. On má svou rodinu, do které Ty nepatříš a nikdy jsi nepatřila. Nemůžeš si na něho dělat právo a sledovat jeho život. Smiř se s tím, že on Tě nechce. Čas vše vyléčí. Seber se, někam odjeď a věnuj se něčemu, co Tě baví, jsi dospělá ženská, ale chováš se jak patnáctiletá. Navíc mi přijdeš, jak sobecká masochistka (schválně to rozviřuješ, hezky se v tom šťouráš, aby to ještě víc bolelo)... přečti si po sobě, co neustále píšeš.... JÁ,JÁ,JÁ,JÁ Já ho mám ráda, JÁ přijdu o dobrou práci, JÁ to udělala ze zoufalství, JÁ mu věřila a takový sobecký kecy. Všude píšeš je o tom, jak se cítíš Ty, jak se asi cítila jeho žena, když jsi jí zákeřně volala.Nikde nepíšeš o něm, o jeho rodině. Pořád jen JÁJÁJÁ.
Víš, připadáš, jako taková sobecká slečinka (předpokládám, že bydlíš s rodiči a na vlastních nohách ještě nestojíš a nosíš kabelčičku na ohnutém předloktí ...)Já být na jeho místě, asi bych byl rád, že jsem se takového "přívěsku" zbavil...

Co mam o nich psat? Je jasne, ze ji to muselo zranit neskutecne, je jasne, ze on je ted nejvic smutny, ze jsem jim znicila rodinu, je jasne, ze oni se ted take citi silene... ;(
Ziju sama a zadna fiflena nejsem...

moc,moc ti rozumím,to mi věř.Nejhorší je,že ostatní mají pravdu.Víš co si řekni sama pro sebe? Co kdyby se opravdu rozvedl,chtěl žít s tebou-ano,ty bys byla ta nejštastnější,ale jakou dobu? Ono by ti to časem došlo,že on měl rodinu,on se rozvedl a nechal jí kvůli tobě,najednou by ti to docházelo,že není až tak dobrý člověk a co když jednou to stejné udělá i tobě? Ano,udělal to jednou a po letech s tebou by se zase mohl ohlédnout po jiné,mladší,ty už bys byla ta okoukaná,takže bys zase žárlila na jiné ženy.Tak to je.Kubo,tohle bych Adéle nevyčítala,ano,vidí sebe,protože trpí,miluje moc někoho,kdo jí nechce.Adélko,soucítím moc s tebou,z tebe je to úplně cítit,jak moc se trápíš a pokud jsi povaha jako já,pak nevěřím,že v té práci vydržíš.

zpočátku ti to takhle vyhovovalo,po té jsi zjistila,že jsi pouze jenom ta milenka a to byl kámen úrazu.Byla to zkušenost,věř,že za čas toho stejně nikdy nebudeš litovat,ráda budeš vzpomínat a hlavně bude smíření,že není tvůj,že ho nemůžeš mít a pochopíš totiž i jeho.On je vlastně zodpovědný,má charakter,od rodiny,která funguje neodchází jen kvůli tomu,že měl vztah i někde jinde.Jen máš obrovskou nevýhodu a to tu,že ho máš vídat v práci,to je jediné,v čem ti vůbec nedokážuporadit,na to totiž rada není.Pokud ho miluješ,nemůžeš ho potkávat,pak tě to totiž nepřejde nikdy,bohužel.

Nevim, co na to rici, nechtela jsem aby se rozvedl, nikdy jsem nechtela ublizit jeho rodine, milovala jsem ho a myslim ze i on me, vedeli jsme o sobe moc, jen jsem proste neumela, neumim pochopit, proc uz mu nestalo za to zajit i jenom na vecu, je to uz dlouho co jsme se nemilovali, respektovala jsem to ze ma rodinu a nejde mit dvoji zivot, nebylo to o tom ze s nim chci spat, jen mit chvilku hezkeho casu ale ten on dal jinym a ja to neunesla... Asi vidim jen sebe a znicila jsem moc fajn cloveka i jeho rodinu... ;(
Vim, ze mate vsichni pravdu...

Adélko, prožila jsem téměř to samé, co ty. Bylo mi taky 24, první zam.po VŠ, okamžitě jsme si padli do oka, láska jak trám, po dvou měsících se chtěl rozvádět. Manželka kočka, dvě malé děti. Vylekaně jsem ho přemluvila, aby neblbnul, že máme dost času, víc se poznat, nezávazně se scházet.... Scházeli jsme se takto rok, a bylo to opravdu moc hezké. Milovala jsem ho, jak jen mladé tele může milovat a i on mě měl rád, to se pozná. Ale když začal po roce trochu ochládat, nadhodila jsem, že je tedy možná už čas, aby tu megeru, kterou zajímá jen nakupování a vínečko s kamarádkami a s kterou samozřejmě měsíce nespí, už opustil a byli jsme spolu, to jste měli vidět ten obrat. Prý si myslel, že mi to takhle vyhovuje, že co děti, rodiče že by to nepřežili atd. Ač to bolelo neskutečně, neskutečně, neskutečně !!!, okamžitě jsem to ukončila, nechtěla jsem být jen milenka. A nastalo peklo. Vídali jsme se každý den v práci, kdy já zahajovala den uklidňujícím čajem, tabletou lexaurinu, čtvrthodinovým hlubokým dýcháním a i na panáka někdy došlo - než jsem byla schopná projít přes jeho pracoviště. Měla jsem to Adélko navíc zpestřené tím, že jeho uražená ješitnost to neunesla a začal se ke mně chovat hnusně. Tu narážka na můj věk, na vzhled, když jsem v kolektivu začala něco říkat, okamžitě mi skočil do řeči a převedl pozornost na sebe, taky mi začal "vybírat ženichy" - když přijel nějaký extra "chutný" zákazník (šlo o autobazar), přede všemi se rozplýval, jak bysme se k sobě hodili apod. Skončila jsem u psychiatra, bez tišících léků bych to nedala. Přes to všechno jsem ho stále milovala. Žárlila jsem na něj, při obědech v závodce mi pukalo srdce - sedět vedle něj a snažit se nebrečet.... A to jsem nebyla jeho první a ani poslední milenka a věděla jsem to! Ale připadal mi dokonalý, nejkrásnější, nejšikovnější, bla bla bla... Vím, že mě měl rád, ale byl a je to ubohej zbabělej sráč. To sám o sobě přiznal. (nakonec to skončilo tak, že ho vykopla manželka a měl to bez rozhodování).

Adélko, prožila jsem...a jak si vysvětluješ, že se nejdřív rozvádět chtěl (píšeš že už po 2 měsících), a pak ho "ta láska jako trám" přešla? Myslíš, že to tehdy myslel vážně? Že by se opravdu rozvedl? Nebo je to tak, že spíš jen kecal, a "testoval" tvoji reakci.... protože je divné, že by to sám navrhoval, když potom najednou věděl moc dobře, že od rodiny a dětí odejít nechce.

Co ti ale chci hlavně říct: Co to je za KECY, jak jsi mu ublížila, jak jsi mu zničila rodinu, jak si to v životě neodpustíš? Rodinu si zničil sám, když začal šukat bokem, to musí s rizikem vždycky počítat. A věř mi - ty jsi stejně jako já hodná holka, co si nechá všechno líbit - ale jiná by mu po tom, jak se k tobě zachoval, udělala takové tóčo, že by se divil. Ublížil on tobě, ne ty jemu, to si uvědom. Ty jsi svobodná, on měl závazky - on měl mít rozum v hlavě a ne mezi nohama. A teď se ještě bude cítit milostpán uraženej..... Štve mě to kvůli tobě hodně, protože já se z toho dostávala tři roky a už se mi nikdy nepodařilo navázat pořádný vztah. Takže co ti radím já: Pořádně se dej do gala, hlavu hrdě vzhůru, až ho potkáš, nezdrav ho ani mu neodpovídej na pozdrav (no, toho se asi stejně nedočkáš),zatvař se jak kdybys viděla rozjetou ropuchu plnou červů a zakaž si zajímat se o to, co dělá, kde tráví dovolenou a ostatní pí...oviny, to už se tě netýká.Práci neopouštěj, pokud to půjde (pokud je to tvůj šéf, tak to asi nepůjde) a věř, že tě v životě potkají horší věci, než tohle.

Adélko, prožila jsem...vůbec říct: "měl mě rád" už po dvouměsíční známosti?? To není totiž láska, to jsou jen rozbouřené hormony a chtíč. Láska přichází až po delším čase ... a jelikož on po roce "začal ochládat", o lásku se nejspíš vůbec nejednalo.
Byla jsi jen jedna z těch, kterou měl pro pobavení, a aby si tě udržel, tvrdil ti, jak tě má rád. A nejspíš ti to dával i "pocítit", protože věděl, že to cítit chceš. Jemu šlo jen o sex, a za to, že ty mu poskytuješ to, co on chce, ti dával pocítit zase to, co si myslel, že potřebuješ cítit ty.
Tohle si myslí spousta milenek, že chlap se k nim "chová hezky, protože je má rád", jenže zapomínají, že chlapi dokážou kvůli sexu i nemožné, jen aby si vrzli.
A když vědí, že pipky chtějí "cítit lásku", není problém se přetvařovat i v tomto ohledu. A taková se pak diví, že když "ji měl tak rád", jak se "pak mohl zachovat jako pra.e" - tak jako se tady teď diví Adélka nebo Agáta.

a jak si vysvětluješ, že...jeho manželství nebylo nejideálnější, jak jsem později zjistila, v tom mi nelhal,koneckonců se pak doopravdy rozvedli a v prvotním zápalu těch rozbouřených hormonů (velkou roli v tom hrál sex, který prý byl se mnou nejlepší v jeho životě)to podle mě myslel vážně. Proč by mě testoval? Jako že kdybych měla zájem, byla bych nebezpečná a šel by od toho? Myslím že tak rafinovaný nebyl. Ale že kdybych kývla, stejně by to neudělal - byl to posera.

Co ti ale chci hlavně...Jenomže stejně jako on měl mít rozum, že má rodinu a nešukat bokem, tak stejně tak Adéla nebo Agáta si neměly začínat nic se ženáčem. Všem takovým, jako jste vy, to pak patří - za to, že jste si chtěly budovat své štěstí na neštěstí a trápení druhých (manželky, dětí), za to vám potom to zklamání, kterého se povětšinou milenky dočkají, když zjistí, že byly jen matrace, patří.

Co ti ale chci hlavně...Tohle je trochu ublížený příspěvek. Pokud byla Adéla aspoň trochu při smyslech, tak věděla, do čeho se pouští... a co riskuje. On jí neublížil víc, než si ublížila sama. Ano, on je hlavně zodpovědnej za svoji rodinu a sám si ji rozkydal, nicméně ona mu v tom zdatně sekundovala. Je jedno, co za tím viděla, ale věděla o tom, že má rodinu, a přesto se do toho vztahu pustila. Aby bylo jasno, vůbec ji neodsuzuju, láska dokáže zamlžit mozek. Ale dělat vyvrhele jenom z toho chlapa, kterej je evidentně taky v životě nespokojenej, protože jinak by si nemusel hledat bokovku, mi přijde nespravedlivý. Když si začnu se ženatým chlapem, tak jsem buď naivní a myslím si, jaký je to nešťastný chudáček, co hledá velkou lásku, anebo jsem tak otrlá, že je mi fuk, že můžu někomu dalšímu ublížit. Ale pořád jsem hlavně zodpovědná sama za sebe a nemůžu to přenášet na jiného.

vůbec říct: "měl mě...ale jo, to souhlasím, že na začátku je to hormonální bouře, ale tohle bylo trochu jiné. Rozumněli jsme si ve spoustě věcí, vlastně skoro ve všem, podnikali výlety, nešlo vždycky jen o sex. A poté, co se rozvedl, o mě několik let usiloval, opustil kvůli mě dvě známosti, co už s ním žily, v domnění, že se k němu nastěhuju já (to už jsem byla svině a dávala mu tu naději). Jenže já už k němu tu lásku necítím, nedokázala jsem se přenést přes tu zradu, vidím ho už jako zbabělce. Přitom vím, že bych se s ním měla dobře, že by mě nosil na rukou - ale, nejde to.

Tohle je trochu ublížený...Souhlasím, jediné, co bych dodala - když je někdo nespokojený v současném vztahu, má ho nejdřív čestně ukončit, a pak teprve si hledat jiného/ jinou, a ne toho doma podvádět a dělat z něj trotla šukáním vedle a vypočítavě čekat, jak se jeho nový vztah vyvede a pak teprve vzít kramle, a naopak, když vidí, že by spadl z bláta do louže, vděčně se připlazí zpátky k původnímu partnerovi.

Souhlasím, jediné, co bych...To ano, to naprosto souhlasím. Pak už by to nebyla nevěra. Jenže kolik chlapů má tolik odvahy, aby tohle udělali - čestně řekli: já už dál nechci, mám jiný vztah, končím... ? A v tom je právě ten problém. Anebo spíš vypočítavost, jak píšeš. Neodsoudila bych chlapa, co svou ženu opustí kvůli jiné, ale odsuzuju ty, co svoje manželky zbaběle podvádějí.

Jenomže stejně jako on měl...jo a k tomu, že jsem měla mít rozum, jo to měla. Ale uháněl mě tak vehementně, že jsem prostě podlehla. Měla jsem čerstvě po rozchodu, byla jsem celá bolavá a jeho zájem byl balzám na pošlapané sebevědomí.
Jak už jste tu někdo psal, chlap když si vyhlédne oběť na pobavení, přenese hory a pohne vesmírem. Tomu mladá blbá holka těžko odolá. Byl o patnáct let starší, trvám na tom, že rozum měl mít on. Já z toho vztahu žádný prospěch neměla, myslím finanční, jenom trápení. Taky už jsem se na pár "nešťastně ženatých" a chtivých pánech pomstila. Jednou se oženili, dali slib věrnosti, tak ať si to vyžerou, když se jim zachce mladého masíčka.

ale jo, to souhlasím, že na...Dost chápu, o čem píšeš, včetně toho, jak už si ho nedokážeš vážit, protože zklamal v tom, jaký by jako muž měl být. To už pak opravdu nejde. Pokud máš někoho za zbabělce, nemůžeš ho milovat a obdivovat a vztah už nepřipadá v úvahu. Když to chlap dostatečně pohnojí, tak už se s tím nedá nic dělat. A že oni to často umějí. Bohužel si myslím, že ženy mají víc odvahy a mužům už dneska často chybí "koule".

chybovali oba,jak ten chlap,tak i Adéla.

je lehké radit,jak mít vztyčenou hlavu,být nad věcí,ale pokud by byla některá z nás ve stejné situaci,tak by na tom byla podobně jako Adéla.My to vidíme jinýma očima,co by bylo nejlepší,ale jen proto,že v té situaci nejsme.Já jí chápu a rozumím ji a proto jasně říkám jednu věc,aby ji to přešlo,tak jeden musí z kola ven,myslím v té práci,bud musí skončit on,nebo ona.

To ano, to naprosto...odsuzuješ muže, který zbablěe podvádí svoji manželku s milenkou, ví že se nerozvede, prostě má milenku jako matraci. Jenže tohle musí vědět i ta jeho milenka a musí si být vědoma, že je jen tou matrací. Takže oba stojí za pěkný hovno. Některá milenka ženatého muže, která žije sama, tj. nemá manžela nebo stálého partnera, si myslí, že ona je svatá, protože ona nikoho nepodvádí. Ale udržuje VĚDOMĚ poměr
s někým kdo ženatý je. Snaží se tvrdit ne já, to on je nevěrný. Ale s kým? Se svatou Maří to asi nebude. Jděte vy milenky, které trpíte tím, že se na vás vysral váš ženatý milenec někam do hajzlu když nemáte na to si najít chlapa, který nemá závazky. Asi na to nemáte. A skoro každý ženatý si někdy vrzne někde s nějakou pitomou káčou a to mu stačí. Smiřte se s tím, opravdu jste jen matrace.

je především otázka pro nevěrného manžela a pak pro jeho manželku, kterou podvádí. Slečna milenka se navíc mstila jeho manželce, no to je vrchol. Mělo by to být opačně. Když už pomsta tak od manželky pro tu "ubohou opuštěnou" a hlavně trapnou žábu.

odsuzuješ muže, který...Tak já myslím, že mladičká milenka za nic nemůže. Nemá zkušenosti, chlap jí nalže jaký je doma chudáček...Můj muž /bývalý / si našel v práci milenku. Obvinila jsem jeho, ne jí. Naštěstí bydlení jsem měla vlastní a tak jsem mu zabalila věci..A šel. Už to je pár let, po dvou letech proběhl rozvod a byli jsme spolu 24 let. Vždycky za takovou věc může ten zadaný-ná, má vědět, jak se chovat. Moje rada pro podváděné ženy zní, za žádných okolností nepřehlížet. Kdybych já dávala větší pozor, mohla jsem být sama možná mnohem dříve. A neutíkal by mi život pod rukama. Ano, bolí to. Rozchod není příjemný a člověk myslí, že to snad nezvládne. Jenže čas vše léčí, dnešní život mám mnohem lepší. Litovat mohu jen každého dne, kdy jsem byla za blbku a netušila nic.
Jen na okraj, s milenkou spolu vydrželi asi 4 měsíce. Rád by se býval vrátil, ale houby !

Tak já myslím, že...že milenka, ať už mladičká či postarší žena v letech, za milenecký vztah se ženatým nemůže. Na vztah jsou třeba dva. Takže on i ona. Padesát na padesát. Pro mladou může být polehčující okolností, že je nezkušená pipina, pro tu, která už má nějakou tt dekádu odžitou, není polehčující okolností nic. Prostě je to lov . A buď to vyjde nebo nevyjde.

odsuzuješ muže, který...ono je to každé zpočátku úplně jedno,bere to i trošku jinak,až po delší době jí to všechno začne docházet a ukončit to už je moc těžké.Je jiné,pokud se s někým vyspíš a pak ho neznáš,takový ti neutkví v paměti,neznáš ho.Jinak,proč zrovna ti ženatí se zdají být ti nejlepší,tot otázka.

odsuzuješ muže, který...Souhlas,jen bych dodala toto: píšeš, že milenka musí vědět, že ona je jen matrace.

Jenomže to ona většinou neví. Většina z nich věří, že je lepší než manželka a že je milovaná. A i když má pochybnosti, zaplaší je a namlouvá si, že ona je mladší, hezčí, lepší, líp šuká, atd atd...

A pak ji to "procitnutí", když ji ženáč odkopne anebo když zjistí, že on se rozvést nikdy nehodlá a že byla jen několika otvory na soulož, o to víc bolí.

Ale to ji patří. Protože ona moc dobře věděla, že on je zadaný. A jestli nebyl doma spokojený, měl se nejpdřív rozvést a pak si začínat další vztah. A když takové hloupé pipně chlap namlouvá, jak mu žena nerozumí, má mu říct, rozveď se a pak přijď... Takže já teda žádné slitování s husičkami typu Adély nemám.

Tak já myslím, že...Promiň, ale tohle co jsi napsala, je ta největší demagogie, jakou jsem kdy četla - Cituji: "Tak já myslím, že mladičká milenka za nic nemůže. Nemá zkušenosti, chlap jí nalže jaký je doma chudáček."

To že mladá, snad neznamená, že nemá mozek. Minimálně by měla vědět, že co ona nechce, aby ji dělali druzí, nemá činit ona jim!

Takže, jak jsem napsala o přípsěvek výše, má mu říct, když je doma tak nespokojený, ať si nejdřív vyřeší svoji minulost a rozvede se. A ne s ním hned vlézt do postele. A hned by věděla, o čem ta ženáčova láska k ní je a jestli je opravdu doma tak nespokojený.

Ale většinou tyhle mladé holky nejsou tak naivní, za jaké je považuješ. Naopak, spousta z nich si arogantně myslí, jak původní parterku strčí bez problémů do kapsy, a pohlížejí na ni dokonce s pohrdáním, protože ony jsou přece o pár let mladší a o pár kil lehčí :-)) A pak čumí jak tele, když zjistí, že to zas tak jednoduché není a že život není jen o věku a kilech a o sexu.