Jak překonat následky nevěry
1) Nejprve si musí oba partneři připustit existenci negativních emocí jako smutek, strach, otřesené sebevědomí a pokusit se je zpracovat. To většinou potřebuje určitý čas a nemá smysl na partnera naléhat.
2) Pokud chtějí oba partneři vztah zachránit, tak musí o to bojovat. Bojovat znamená mluvit spolu! Je to důležité i přesto, že rozhovory mohou zraňovat a odkrývat mnohé, co by raději zůstalo potlačeno. Avšak pouze tímto způsobem se mohou partneři opět sblížit a vztah nově vybudovat.
3) Třetí krok je nejtěžší, protože v něm jde o opětovné získání důvěry. Příslib věrnosti má v tomto případě velký význam. Pomáhá, když si partneři vytvoří pravidla, která mohou pomoci zabránit budoucímu narušení důvěry.
Krize může paradoxně být v některých případech šancí pro budoucí zkvalitnění vztahu. Nevěra často ukazuje na nějaký dlouhodobý neřešený partnerský problém. Otevřená komunikace pomáhá odkrýt potlačované frustrace a otevírá cestu k nápravě.
Komentáře
A nevěř tomu, že milenky jsou na tom "špatně" nebo dokonce hůř než podváděné manželky. Ne, nejsou, protože ony i jejich žentý milenec, ( pokud je do milenky zamilovaný), prožívají natolik intenzivní chvíle a prožitky, že se o tom manželce po x letech vztahu může jen zdát.
Jeden moudrý člověk řekl, že nezáleží na tom, jestli naše zážitky a zkušenosti jsou pozitivní nebo negativní, ale že důležité je, aby byly INTENZIVNÍ. A to - věř mi - v mileneckém vztahu doopravdy jsou. Takže dokud to té milence přináší intenzivní zážitky a vzrušení, a dokud ji to stačí a nechce si zakládat rodinu, pak být milenkou doma znuděného ženáče, je výhra.
A když už ji to přestane stačit a vyhovovat být milenkou, vztah ukončí. Ano, může při tom zakusit bolest a stesk, ale její život na tom milenci nezávisí - na rozdíl od jeho manželky a jeho dětí, a bolest časem pomine, ale to krásné, co díky tomu prožila, už ji nikdo nevezme. Na to stát se znuděnou paničkou ve vztahu, kdy si ti dva už dávno zavšedněli, tak jako to má doma manželka jejího milence, je času vždycky dost.
Prostě přijde nějaká příležitost, úsměv jiné ženy, hození očkem, hezké slovíčko, zalichocení a je vymalováno. Bílé by to bylo kdyby on odolal. Ale proč? Proč si nenechat ujít příležitost a vybočit ze stereotypu? A obětovat pro to něco? Takové dobře utajované chvilky s milenkou jsou pro muže, který by třeba před pár lety na tohle ani v koutku duše nepomyslel, natož aby se toho dopouštěl a rád, balzámem na duši i na těle. Černé by to bylo, kdyby okamžitě svoje manželství tj. manželku, děti, domov, práci opustil. Tohle nechce a většinou to nechce ani jeho milenka. A třeba je ona na tom také tak. Prostě si dělají oba dobře. Ale stejně tak jako ve vztahu v manželství po čase, tak i vztahu v milenectví po čase dochází k zevšednění. Už to není jako poprvé, podruhé, potřetí podesáté. Není to už tak INTENZIVNÍ. Jestli ukončí milenecký vztah ona nebo on, to je jedno, ale neměla by se o tom dozvědět manželka, natolik by měl být manžel opatrný a ostražitý. Bolest z rozchodu pociťuje víc ten, který kopačky dal, ale protože nic netrvá věčně, je třeba s koncem počítat a nebýt zaskočen.
Oba, protože spolu prožili hezké chvilky, proto se spolu scházeli, si zachovají jen hezké vzpomínky a život jde dál, ale už pro každého zvlášť.
Tak s tímhle naprosto souhlasím. Jen dodám, že i tyto intenzivní prožitky, ten adrenalin může časem vyprchat.
Jo kdyby.
Ale podle vasich reakci jsem mu uz opravdu uplne jedno?
Kolikrát už se mi hlavou honily myšlenky jak by se asi ubíral můj život kdybych se tenkrát neunáhlila s rozvodem. Mimochodem byla to manželovo první nevěra. On se rozvádět nechtěl ale já si trucla a postavila hlavu. Měla jsem to ustát čas by vše zahojil.
Vám tohle věřím. Asi je to tak. V mládí jsou ty hlavy hodně horké. Petra
Někdy to ale trvá. Ale výsledek plus pro mě je vždy. Nevzdávám se jen tak před něčím a někým.
Ach jo ;(
Nejak cim vic mlci tim vic kravin se bojim ze udelam;(
Myslím si, že tak nějak dostal přes papuli,
měl hodně velkou možnost vyměnit ženu za ženu, ona by ho brala všemi deseti, ale nebyla by to pouze změna kusu za kus.
Píšu to proto, jak překonat následky nevěry, aby bylo jasno, že se to dá, není to ze dne na den ani z měsíce na měsíc.
Ono to není jestli by to víc udělal nebo neudělal, to jsou věci, které se nedají předvídat. Ono tak nějak platí, že co člověk dává a vyzařuje, to se mu vrací.
Jak dobré, tak to horší. Tohle tedy funguje spolehlivě.
Myslím, jestli máš nějaké drby, jak jim to funguje.
To víš, jsme tady zvědaví, jak to pokračuje. Ale radím Ti, nech ho, nekontaktuj ho. Třeba to někdy udělá on, ale Ty to nedělej. Vy jste spolu v pracovním styku v práci, že s ním třeba musíš něco řešit???
Takze jen dalsi blbosti. V praci na sebe koukame, leda ze bych si dala klapky, coz nejde.
O jeho zene nic nevim...
Musim ho nechat byt ja vim... Ted uz ani nevim co bych mu vysvetlila, vim ze je to neomluvitelne... Snad jen at vi ze mi na nem opravdu zalezi,ale jak muze po tom verit... Udelala neco co se nikdy udelat nesmi..
No opet pisu dokola, nezlobte se.
O rady se nepokouším, tohle si musí každý odžít sám. Sama bych potřebvala poradit
- Odpovědět
Pošli odkaz